Vlk obecný

Rozšíření ve světě a ČR

Vlk obecný žil dříve v téměř celé Eurasii a Severní Americe. Současný souvislý areál vlka zaujímá evropskou část Ruska pokračující na Skandinávský poloostrov, dále přes Polsko, Karpaty až na Balkán. Žije také na Pyrenejském a Apeninském poloostrově. V Severní Americe žije v Kanadě, na Aljašce a v severních amerických státech.
Karpaty jsou v Evropě posledním útočištěm vlka a mají tak, jako refugium těchto šelem, celosvětový význam. Největší počet vlků je znám z Rumunska (2 000 jedinců). Tam nikdy nebyl vyhuben, protože pastevci, lesníci a myslivci byli zvyklí akceptovat jeho přítomnost a řešit časté problematické soužití.
Odhaduje se, že populace vlka obecného v Evropě má asi 60 000 jedinců. Z toho 45 000 vlků obývá různé oblasti Ruska a Běloruska, 5 500 karpatskou oblast, 5 200 dinárskou a balkánskou oblast, 2 300 Pyrenejský poloostrov, 2 000 Pobaltí a severovýchodní Polsko, 500 Apeninský poloostrov a 200 Skandinávii.

Současné rozšíření vlka v Evropě (LCIE, Kaczensky et al. 2013)

Současné rozšíření vlka v Evropě

Poslední český vlk padl u Vimperka 2. prosince 1874 kulkou stavitele Štěrbíka. Šelma má blízko temene Světlé hory pomníček. Na Moravě střelili posledního samotáře roku 1914. Jeho pomníček se nachází v lese nedaleko obce Hrčava u slovenských hranic. Od r. 1994 se na území CHKO Beskydy opět vyskytují trvale. První vlci, kteří se zde objevovali, pronikli do oblasti Lysé hory, Smrku a k.ú. Staré Hamry. Šlo o mladé kusy migrující ze Slovenska, případně z Polska.

Údaje o výskytu vlků na Šumavě se začaly objevovat v průběhu 70. let 20. století. K jejich hodnocení je však třeba přistupovat s rezervou, neboť se v řadě případů údaje týkají zvířat uniklých ze zajetí (prokázáno v Krkonoších, na Šumavě i na Rakovnicku). Ojedinělé kusy pak občas migrují do oblasti Jeseníků. Nová, relativně častější potvrzení výskytu vlka na Šumavě se pravděpodobně týkají také migrantů z Karpat či jedinců ze zajetí, nebo se ještě vztahují ke krátké epizodě úniku vlčí smečky ze zoo v Národním parku Bavorský les v zimě 1975/1976. Tehdy uniklo asi 11 vlků, kteří byli pochytáni a uloveni v Bavorsku, ale i v jižních a západních Čechách.

Současné rozšíření vlka v ČR (upraveno podle Červeného et al., 2005)

Současné rozšíření vlka v ČR

V celé CHKO Beskydy se početní stavy vlků odhadovaly v roce 1994 na 2 až 3 jedince, v roce 1995 na 5 jedinců, v roce 1996 bylo 5 dospělých a 6 mladých vlků. V průběhu let 1997 a 1998 se počet vlků radikálně snížil v důsledku nelegálního lovu na obou stranách česko-slovenské hranice. A tak v letech 1998– 1999 byl odhad jejich početnosti pouze 1 až 2 jedinci. Od konce devadesátých let minulého století až do roku 2002 je uváděn výskyt jedné až tří smeček a postupně se jejich počet mírně zvyšoval, jeho výskyt je ještě v roce 2009 považován za stabilní.

V současnosti se obecně uvádí, že v Beskydech se pohybuje kolem pěti vlků. Tato čísla se však opírají především o do značné míry sporné nálezy stop (které jsou samy o sobě velmi snadno zaměnitelné se stopami velkých psů) a případy napadení hospodářských zvířat, kde je také často velmi obtížné rozeznat útok vlka od zdivočelého psa.
První publikovatelný důkaz o výskytu vlka v Beskydech se podařilo získat 9. července 2012. Nedaleko obce Krchová (Valašské Meziříčí) byla nalezen usmrcený vlk. Jednalo se o subadultní samici o hmotnost 31 kg. Tato samice byla krátce před tím zachycena fotopastí ve Veřovických vrších. Jedinec byl sražen pravděpodobně nákladním automobilem. Zranění byla devastující (přeražená páteř, rozdrcená játra a pánev). Při pitvě byly odebrány vzorky tkání na DNA a analyzován obsah žaludku (zbytky srnce). Kostra, vč. lebky, je uložena ve sbírkách ÚBO AV ČR, v.v.i. v Brně .

Sražená vlčive foto: Petr Konupka Sražená vlčive foto: Petr Konupka Sražená vlčive foto: Petr Konupka

Opětovně byl výskyt vlka potvrzen až v létě 2013 pomocí fotopastí a častějších nálezů trusu a několika případů stržených kořistí. Zatím tedy v Beskydech nelze hovořit o trvalém výskytu vlka, ale spíše o nepravidelném výskytu jednoho nebo více zvířat.

Vzhledem k rozšiřující se populaci v Lužici můžeme v dalších letech očekávat příchod vlků také do Krušných hor, Krkonoš nebo Českého Švýcarska. V těsné blízkosti českých hranic u šluknovského výběžku byl již vlk zaznamenán v roce 2012.

Avšak v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj je nejenže potvrzený a doložený trvalý výskyt vlka od roku 2014 ale také doložené jeho rozmnožování. V Dubnu roku 2014 fotopast potvrdila výskyt vlků v oblasti zrušeného vojenského výcvikového prostoru Ralsko v NPR Břehyně – Pecopala.
Pravděpodobně se jedná o jedince pocházející z Německa, kde se vlci vyskytují relativně blízko severní hranice České republiky. Jedním z důvodů, proč se vlci mohli dostat z Německa až na Dokesko je relativně velká lesnatost a nízká osídlenost území a především malé množství obtížně překonatelných komunikací. Během července a srpna se potvrdilo první doložené rozmnožování vlků v Čechách po více než 100 letech. Poslední získanou informací je počet členů ve smečce, který je odhadován na 5–6 členů, dle získaného videa, kde bylo natočeno současně 5 vlků (pár a 3 mláďata či samice a 4 mláďata ).

V případě že se vám video nezobrazí nainstalujte si tento doplněk