Vlk obecný

Rozmnožování

Vlci jsou sociální zvířata žijící monogamně v párech na celý život a vytváří smečku, která je spíše takovým rodinným klanem. Vlčí smečka se skládá z rozmnožujícího se páru tzv. alfa pár a jeho tohoročního a ročního potomstva. Hierarchie ve smečce je dokonalá a celá smečka vlastně působí jako jeden organismus. Tvorba vlčí smečky je složitý proces, ale vždy hraje rozhodující úlohu starý rodičovský pár. Rodičovský pár má ve smečce dominantní postavení – a to jak při lovu (koordinuje činnost jednotlivých členů), tak při rozmnožování, kdy omezuje reprodukci ostatních členů a ovlivňuje využívání teritoria a jeho hranic, ve kterém nestrpí cizí vlky. V neposlední řadě hraje důležitou roli také v rozptylu mladých jedinců po krajině.

Život ve smečkách je pro vlky mnohostranně výhodný. Členové smečky si pomáhají jak při výchově mláďat, tak při lovu. Velikost smečky se většinou pohybuje mezi 2 až 8 jedinci Velikost vlčí smečky je závislá na velikosti lovené kořisti, např. smečka závislá na losech má 10 až 20 členů, na jelenech má 6 až 10 členů a na srncích má 5 až 7 členů.

Páření vlků probíhá v období mezi koncem ledna a dubna, v závislosti na zeměpisné šířce. Čím severněji, tím později páření začíná. Během tohoto období se rodičovský pár zdržuje mimo smečku, aby nebyl rušen ostatními.

Mláďata se rodí po 59 až 63denní březosti, většinou v dubnu nebo v květnu. V jednom vrhu bývá zpravidla čtyři až šest vlčat, ale může jich být více nebo i méně. Velikost vrhu závisí především na množství kořisti v místě, které smečka obývá. Čím méně kořisti se v oblasti vyskytuje, tím méně mláďat se narodí.

Brlohy si zakládají v těžko přístupných místech. V Polsku a Rusku na malých suchých vyvýšeninách uprostřed rozsáhlých mokřadních oblastí, zarostlých křovinami s vrbou a třtinou. Mezi oblíbená místa v lesích patří strže, hustě zarostlé kotliny, rozsáhlá křoviska s maliním a vysokými trávami.
Všechna tato místa musí být v bezprostřední blízkosti vodního zdroje, bez kterého se zvláště v odchovu mláďat vlci neobejdou. Brloh mohou převzít od lišky, nebo jezevce, nebo obsadit díry, pukliny a skaliska. Mateřské brlohy se používají po mnoho generací, takže každé teritorium má svoji dynastii. Tam, kde si zvyknou na přítomnost člověka, si zakládají brloh na vhodných chráněných místech i v blízkosti lidí.

Většina mláďat nepřežije první rok života – úmrtnost bývá okolo 60 %. Mláďata dospívají až ve třech letech, přičemž plné velikosti dosahují mláďata okolo jednoho roku. Vlk se může v přírodě dožít 12 až 15 let.