Medvěd hnědý

Rozmnožování

Medvěd je polygamní druh. Páření probíhá nejčastěji v období od poloviny května do konce července, výjimečně i později. Milostná předehra bývá složitá a někdy vcelku zdlouhavá, dokud se medvědice neosmělí přijmout nápadníka do své blízkosti. Dochází také k výhružkám, cenění zubů, řevu a někdy i k soubojům, pokud více medvědích samců usiluje o jednu samici.

Zvláštností zárodečného vývoje medvědů je tzv. utajená březost, kdy se vývoj zárodku po oplodnění zastaví a pokračuje až na podzim: proto porody i navzdory rozdílnému datu početí probíhají ve stejném období, od konce prosince do února, v době zimního spánku. Utajená březost samic trvá zhruba 6–8 měsíců, ovšem samotný vývoj zárodku pouze 8–10 týdnů.

V lednu a v únoru se v brlozích rodí mláďata. Obvykle medvědice vrhne jedno až tři mláďata, více mláďat je vzácností.

Medvíďata se tak rodí velmi malá (zhruba velikosti veverky) a nevyvinutá. Zpočátku jsou mláďata zcela odkázána na matku, neboť jejich hmotnost dosahuje pouhého půl kilogramu . Rostou však velice rychle, takže již v dubnu je můžeme vidět, jak se s matkou potulují po lese, obvykle v blízkosti brlohu.



Medvíďata žijí s medvědicí 2 i více roků . Po dvou a půl letech by již medvíďata měla být soběstačná. Pohlavně dospívají ve 3. až 6. roce života, samice většinou už ve 4. roce. Kvůli péči o mláďata se tak samice může rozmnožovat nejdříve každý druhý rok. Říji však může u samic navodit samec, který předtím její mláďata z loňského vrhu zabije, nebo uhynou sama. Zřejmě je to jeden z mechanismů, jak mohou medvědi přirozeně regulovat svou početnost. Úmrtnost mláďat v prvním roce je vysoká – činí 25 až 30 %.

Místa pro brložení jsou často lokalizována v odlehlých oblastech s nízkou mírou lidské aktivity. Náhodné vyrušování v době brložení způsobuje často opuštění brlohů, což může mít negativní následky především pro gravidní samice, u kterých tato změna způsobuje potrat. Brlohy si aktivně vyhrabávají v zemi, pod vývraty stromů, nebo ve starých mraveništích (časté především ve východní Skandinávii). Využívají také vhodné skalní výklenky, pukliny ve skalách, dutiny stromů a někdy také ulehají v kosodřevině. Svůj brloh vystýlají listím, mechem, kapradinami a v těsné blízkosti si nalámou větvičky jehličnanů. Stačí jim 1 m dlouhý tunel (díra), kde si mohou pohodlně lehnout nebo sednout. Místo musí být suché, chráněné před sněhem a vodou, s otvorem orientovaným na jih a lokalizovaným v blízkosti určitých zdrojů potravy. Ve Finsku medvědi s oblibou „brloží“ ve velkých mraveništích, které jsou v tamních podmínkách poměrně časté. U nás medvědi nebrloží ve velkých skalnatých jeskyních, protože ty jsou často navštěvovány turisty a medvědi by zde byli rušeni. Jako brloh si většinou vyhledávají mladé husté smrčiny, kterých je v CHKO Beskydy plno, díky dřívějším velkoplošným těžbám.