Rys ostrovid
Rozšíření ve světě a v ČR
Rys ostrovid je druhem s původně širokým euroasijským rozšířením. Během historické doby vymizel vlivem lidských aktivit, úbytkem vhodných biotopů, potravy a v konečné fázi zejména přímého pronásledování ze západní a později i z mnoha oblastí střední Evropy. Dnes je jeho výskyt v rámci Evropy značně fragmentární. Souvislejší výskyt rysa zasahuje ze severní části Ruska až do Skandinávských států a do Polska. Ve střední Evropě je největší původní populace karpatská, čítající 3 000 rysů a je izolovaná od rusko-sibiřské populace. V některých oblastech žijí více či méně izolované zbytkové (Španělsko, Balkán) nebo reintrodukované populace (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Slovinsko, Francie, Itálie a Šumava v rámci České republiky).
Současné rozšíření rysa ostrovida v Evropě (LCIE, Kaczensky et al. 2013)
Rys ostrovid je nedílnou součástí druhového spektra naší původní fauny savců. Před rozpadem souvislého zalesnění obýval pravděpodobně celé území Čech, Moravy i Slezska, i když dochované paleontologické nálezy a historické údaje neumožňují detailní rekonstrukci původního areálu rozšíření ani reálný odhad početnosti populace. Hlavními příčinami vymizení rysa ostrovida v Čechách a na Moravě bylo jeho pronásledování, hubení a úbytek jeho přirozených úkrytů v souvislosti s rozvojem zemědělství. Následkem toho došlo k výraznému zmenšení rysí populace už v 15. století a v 1. polovině 18. století se pak rys ostrovid přiřadil k ostatním, u nás již vyhubeným druhům. Definitivní zánik původní populace rysa v České republice nelze jednoznačně určit, protože různí autoři udávají rozdílná data posledních historických úlovků z období 1835–1894.
Na Moravě a ve Slezsku zanikala původní populace pomaleji, protože byla posilována zatoulanými a migrujícími jedinci z horských lesnatých oblastí slovenských Karpat. Poslední zástřely jsou datovány v letech 1893 u Valašského Meziříčí a r. 1912 na Travném v Moravskoslezských Beskydech.
První jedinci k nám pronikli opětovně až kolem roku 1945 v souvislosti s postupným vzrůstem početnosti a ochraně rysů na Slovensku od roku 1934. První výskyt po válce byl zjištěn v roce 1946 v oblasti Ostravice (okres Frýdek-Místek) a v roce 1947 ve vrcholových částech Radhošťské hornatiny. V 50. letech byl pak zaznamenán výskyt rysa dokonce až v Českém lese a na Šumavě. Nejvyšší stavy početnosti populace byly dosaženy v Beskydech a Jeseníkách právě v 50. letech, kdy vznikala prosperující populace čítající 25–30 Jedinců. Záhy došlo z důvodu legálního i nelegálního lovu k tak výraznému snížení početnosti, které v 70. letech klesly na minimum a situace hraničila s novým vyhubením.
Další období rysa se datuje do počátku 80. let, kdy na našem území vyšla v roce 1975 nová vyhláška, kterou je rys celoročně chráněn a na Slovensku opětovně vzrostla početnost karpatské populace a rysi se začali šířit na západ. Stavy se pak postupně začaly zvyšovat. Opět se vyskytovaly stopy na určitých místech hor Smrku, Kněhyně, Travného, Slavíče, Lysé hory, Čuplu atd.
V 80. letech, kdy došlo k dalším početnějším migracím rysů ze slovenských Karpat do Beskyd, se zároveň začala tvořit silná populace na jihu a západě Čech v důsledku úspěšných reintrodukčních projektů v Bavorském lese (1970–1972) a na Šumavě (1982–1989), kdy bylo v Bavorském lese vypuštěno 7 jedinců a na Šumavě 17 jedinců karpatského původu dodané Ostravskou ZOO. Ve stejné době byly vytvořeny i základy stálých populací v Labských pískovcích a na Českomoravské vrchovině, kde však populace ještě v průběhu 80. let zanikla.
V současné době se rys ostrovid trvale vyskytuje v jihozápadních Čechách a Beskydech. V Jeseníkách, Krkonoších, Labských pískovcích a Oderských vrších má jeho výskyt znaky migrace nedospělých jedinců a většinou nemá dlouhého trvání. Existuje i množství pozorování rysů mimo výše uvedená centra výskytu (např. Jihlavské vrchy, Javořická vrchovina, Křemešnická vrchovina, Žďárské vrchy, Jindřichohradecko, Třeboňsko, Moravský kras, Podyjí, České Švýcarsko a Broumovsko). Výskyt v těchto oblastech má pouze přechodný charakter.
Největší česká populace rysa s početností 70-80 jedinců žije v oblasti jihozápadních Čech (od Novohradských hor po Český les.) Druhou stabilní populací je populace beskydská, jejíž početnost historicky kolísá od 10 do 30 jedinců. Tato populace je existenčně závislá na migraci rysů žijících na slovenské straně hranice.
I když o rozmnožování rysí populace svědčí řada pozorování rysic s mláďaty i samotných mláďat, tak celkově se populace rysů v ČR od roku 1998, kdy byl jejich počet u nás na svém maximu (130‒150 kusů), nevyvíjí optimálně. Přestože by bylo logické, kdyby rysů i nadále přibývalo a mladí jedinci obsazovali nová teritoria, stal se pravý opak ‒ jejich počty poklesly zhruba o 30 %. Celkový počet rysů v ČR je již opět pod hranicí 100 zvířat.
Současné rozšíření rysa ostrovida v ČR (upraveno podle Červeného et al., 2005)
