Aktuality

 

PF 2022

 

Přejeme hodně zdraví, sil a úspěchů v Novém roce.
Děkujeme za přízeň a spolupráci.

 

 

Jde to: na Broumovsku proběhla praktická ukázka, jak zabezpečovat hospodářská zvířata proti vlkům

Seminář pro (nejen) místní chovatele hospodářských zvířat pořádaly společně Královéhradecký kraj a AOPK ČR.

V Policii nad Metují se jej zúčastnilo 13 chovatelů. Dozvěděli se, jaké možnosti finanční podpory ze strany státu či kraje jsou nyní k dispozici a jaké se plánují. Praktická ukázka se zaměřila na stavbu elektrických ohradníků a využití pasteveckých psů při ochraně stád před útoky velkých šelem.

„Naše organizace, Český svaz ochránců přírody Libosváry, přes 20 let udržuje pastvou ovcí, koz a jaků řadu cenných míst na Domažlicku a Tachovsku. S obavami jsme sledovali rychlé šíření vlků sousedním Německem. Nehodlali jsme dopustit, aby se naše zvířata ocitla na vlčím jídelníčku. Z organizačních i ekonomických důvodů paseme v elektrických ohradnících bez přítomnosti pastevce, pouze s pravidelnými každodenními kontrolami. Takže samostatně pracující pastevečtí psi jsou pro nás jediným vhodným řešením, jak maximalizovat účinnost preventivních „protivlčích“ opatření. Škody jsme zatím neměli žádné,“ popisoval při semináři František Groessl, který svým kolegům chovatelům zároveň v terénu ukazoval přednosti i slabiny různých typů elektrických ohradníků. 

„Bohužel nám Covid zmařil největší tahák – měl dorazit Swen Keller, zemědělec a chovatel ovcí ze Saska-Anhaltska. Má zkušenosti s chovem pasteveckých psů a je předsedou spolku Ochrana stád plus pes, kterému se podařilo prosadit certifikaci pasteveckých psů. Swen klade důraz na správnou instalaci ohradníků, používá takzvaný rappa systém. Podle něj dokáže správně instalovaný elektrický ohradník v kombinaci s pasteveckým psem zajistit 95% ochranu před vlkem. Hodně jsem stál o to, aby své zkušenosti chovatelům z Broumovska předal,“ říká Josef Rusňák z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.  

Úkolem státu je vytvářet podmínky pro koexistenci pastevectví a velkých šelem, protože oboje naše krajina potřebuje. Program péče o vlka  mimo jiné popisuje, jak konflikty, které s sebou návrat této šelmy přináší, omezit. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR proto nyní připravuje zjednodušení dotačních pravidel pro chovatele na nové programové období OPŽP 2021-2027, aby finance na zabezpečení stád před velkými šelmami byly co nejdostupnější. Kromě toho hledá způsob, jak chovatelům z národních zdrojů pokrýt náklady, spojené se změnou organizace pastvy, jako je přehánění na noc do košárů, pastva v menších oplůtkách, kontrola ohradníků a jejich funkčnosti, práce pasteveckých psů. Pomoci chovatelům se rozhodl i Královéhradecký kraj, na ochranu stád vyčlenil 3 miliony korun.  

„Leccos se už udělalo, chovatelé mají nárok na kompenzaci škod, hledají se možnosti, jak dále zjednodušit administrativu. Cesta to není jednoduchá, zkušenosti v různých státech Evropy jsou různé. Mimochodem, například na Slovensku neplatí chovatelům žádné finance na zabezpečení stád, bere se to jako samozřejmost.  Určitě je toho ještě dost k vylepšení, víme, že pro chovatele je těžké vidět zvířata napadená velkou šelmou. Rozumíme tomu, že zavádění ochranných opatření je pro mnohé komplikací. Ale tvrzení, že vlk do naší kulturní krajiny nepatří, jak v tuzemské debatě často zaznívá, určitě není pravdivým konstatováním. Nesmíme totiž zapomínat, že více než devadesát procent vlčího jídelníčku tvoří přemnožená zvěř, která škodí lesníkům i zemědělcům. Vlci tak pomáhají snižovat počty srnců, jelenů či prasat divokých,“ konstatuje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka Programu péče o vlka obecného.

 „Zpracovali jsme standardy pro zabezpečení stád [4], prosadili jsme navýšení kompenzací za škody, kolegové na regionálních pracovištích drží pohotovosti ve dnech pracovního volna, aby chovatelům v případě škod byli rychle nápomocni, všechny informace včetně příkladů dobré praxe soustřeďujeme na webové stránce www.navratvlku.cz. Snažíme se zajistit kvalitní monitoring vlka na našem území a mít dostatečné informace o jeho výskytu a původu, chystá se novela zákona o náhradách škod, která pokryje širší škálu škod způsobených chráněnými šelmami,“ uzavírá Jelínková.

Zdroj: Jde to: na Broumovsku proběhla praktická ukázka, jak zabezpečovat hospodářská zvířata proti vlkům (ochranaprirody.cz)

Vloženo: 16.11.2021

 

Odešel velký ochránce šelem, zoolog a výtvarník Ludvík Kunc 

Ludvík Kunc se narodil 17. 5. 1934 v Olešné u Rakovníka. Zvířata začal detailně pozorovat a ztvárňovat už od dětství. V Praze studoval grafickou školu a později také Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Vystudoval knižní grafiku a ilustraci. Pracovní uplatnění nalezl v ZOO Ostrava, kde působil 43 let (v období 1961- 2004) jako odborný pracovník a výtvarník. Výrazně se zasloužil o realizaci evropských projektů reintrodukce rysa ostrovida v oblastech, kde tato šelma vymizela. Napsal 8 publikací, v nichž popisuje své zážitky se zvířaty, výsledky svých pozorování a poznatky. Zpracoval také množství odborných článků a podílel se na různých filmových dokumentech zaměřených na problematiku velkých šelem.   A zejména byl obdivuhodný jeho výtvarný rukopis a to, jak dokonale dokázal ztvárnit zvířata a okolní přírodu.  Výstavy jeho obrazů, především akvarelů a perokreseb, se všude těšily velkému zájmu široké veřejnosti a jeho díla jsou ozdobou mnoha pracovišť i domovů jeho příznivců a obdivovatelů. V roce 2018 obdržel Ludvík Kunc ekologickou cenu Josefa Vavrouška.

Se Správou CHKO Beskydy spolupracoval Ludvík Kunc více než 40 let při ochraně a popularizaci rysů, vlků a medvědů v Beskydech. Někteří z nás jsme s ním navázali trvalá přátelství. I když byl v posledních letech vážně nemocen, průběžně jsme se s ním donedávna setkávali a těšili se z jeho přítomnosti a zajímavého povídání i z jeho umělecké tvorby, ve které pokračoval přes své zdravotní problémy do posledních dní. Odchod Ludvíka Kunce nás všechny, kdo jsme ho znali, velmi zasáhl a rozesmutnil. Budeme na něho vzpomínat jako na skvělého člověka, umělce, odborníka a kamaráda, kterého jsme si moc vážili a měli ho rádi.

Zdroj: Odešel Ludvík Kunc (ochranaprirody.cz)

Vloženo: 1.7.2021

 

Pozorování rysa na Olomoucku

Zvíře nepochází z České republiky, pravděpodobně bylo vypuštěno v Polsku v rámci projektu „Návrat rysa do severozápadního Polska“, odkud přešlo na naše území. Tento projekt vypouštění rysů však s českou ochranou přírody nikdo nekonzultoval a není v souladu s přístupem, který se v ČR uplatňuje, tedy s důrazem na přirozenou obnovu populací velkých šelem a důsledné vyhodnocování případných zásahů do populace s ohledem na její genofond.

Vzhledem k nejasnému původu polského rysa (případně rysů) a možným dopadům na české rysí populace bude AOPK ČR kontaktovat polskou stranu a zjišťovat podrobné informace.

V současné době v České republice probíhá telemetrický výzkum volně žijících rysů  – vědci z Mendelovy univerzity v Brně během několika měsíců v Moravskoslezských Beskydech ve volné přírodě odchytili a následně opatřili telemetrickým obojkem celkem pět 5 rysů, jejichž pohyb nyní sledují.

Na území České republiky se v současné době pohybuje asi stovka rysů (převážně v jižních Čechách a v Beskydech). V 80. letech minulého století u  nás byli cíleně vypuštěni rysové z karpatské populace, kteří byli odchyceni na Slovensku ve volné přírodě. Od té doby žádné cílené posilování populací neproběhlo a neplánuje se. Pokud by kvůli posílení genofondu volně žijících rysů u nás bylo třeba v budoucnu nezbytné rysy z chovů vypouštět, bylo by to pouze na základě pečlivě plánovaných opatření v rámci např. programu péče nebo záchranného programu.

Zdroj: AOPK ČR k pozorování rysa na Olomoucku (ochranaprirody.cz)

Vloženo: 4.5.2021

 

Mapování velkých šelem v Beskydech: letos bez medvědů

I letos  „sčítání“ potvrdilo výskyt rysů a vlků. Ve srovnání s některými předešlými ročníky však bylo nálezů méně, což mohlo souviset s vysokou sněhovou pokrývkou se zledovatělou krustou, častými sněhovými přeháňkami, množstvím návštěvníků hor aj.  Stopy rysa byly pozorovány na několika lokalitách v Moravskoslezských Beskydech, zatímco ve Veřovických vrších, Vsetínských Beskydech a na české straně Javorníků nebyl rys v termínu mapování potvrzen. Potěšující byla prokázaná přítomnost rysa ve Slezských Beskydech, které nejsou součástí  CHKO Beskydy. Jednotliví vlci byli zjištěni v Moravskoslezských Beskydech a ve Slezských Beskydech. Stopy trojice vlků byly zaznamenány v hřebenové části Javorníků.

Rys ostrovid je jedinou velkou šelmou, která se v CHKO Beskydy pravidelně rozmnožuje.  Podle dlouhodobého monitoringu (fotopasti, telemetrie, pobytové znaky, analýza DNA), na němž se podílí AOPK ČR (Správa CHKO Beskydy), Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně a Správa CHKO Kysuce, se v zimě v Beskydech zdržovalo osm samostatných rysů a několik odrostlých mláďat. V Javorníkách se na moravsko-slovenském pomezí pohybují čtyři rysové.

„Beskydští“ rysi jsou součástí západokarpatské populace, která má těžiště na Slovensku. Početnost se zde odhaduje na 200-400 zvířat. Podle odborných kritérií by populace v příznivém stavu měla mít více než 400 jedinců. Rys je tedy v Západních Karpatech vzácnou a ohroženou  šelmou a  zasluhuje přísnou ochranu. Zejména rysové na okraji areálu výskytu, jako je oblast Beskyd, jsou velmi zranitelní.

Vlk obecný se v CHKO Beskydy aktuálně vyskytuje jen v počtu 2-3 jedinců. Další žijí v Javornické části CHKO Kysuce, odkud přecházejí na české území. Několik vlků se zdržuje ve Slezských Beskydech, na polské i české straně. V posledních letech byla z polských a slovenských pohraničních lokalit získána data o rozmnožování vlků. Vlci do Beskyd přicházejí nejčastěji z početnějších populací ze Slovenska a z Polska.

Medvěd hnědý se v posledních letech vyskytuje v CHKO Beskydy sice pravidelně, ale spíše jen přechodně. Medvědí přítomnost nebyla ve zdejších horách od loňského jara zaznamenána. Během únorového  monitoringu nebyl medvěd potvrzen  ani na slovenské straně Javorníků. 

Odborníci uvádějí, že nejdůležitějším přímým a nepřímým faktorem ovlivňujícím úmrtnost velkých šelem jsou lidské aktivity (smrt na komunikacích, legální a nelegální lov). Z Beskyd jsou v posledních letech smutným dokladem rysové usmrcení motorovými vozidly a nálezy upytlačených rysů (rysice Laura, rysí samec Olda).

„Někteří lidé ještě stále  považují velké šelmy za škůdce a mají-li možnost, hubí je. Příroda však stvořila vlky, rysy a medvědy, aby regulovali jiné živočichy, třeba býložravce či menší šelmy, a tím přispívali k přírodní rovnováze. Zbytky kořisti těchto predátorů pomáhají zejména v zimním období přežít mnoha dalším druhům savců a ptáků, takže velké šelmy mají pozitivní vliv na celý ekosystém,“ konstatuje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Velké šelmy jsou jako magnet. Přitahují pozornost veřejnosti i přírodovědců. Díky velkému  zájmu o vlky, rysy a medvědy můžeme dnes lépe chápat prostorové nároky divokých zvířat v člověkem pozměněné krajině. Informace o výskytu velkých šelem se používají v územním plánování při vymezování nezastavitelných ploch. Taková území pak slouží jako klidové oblasti, kde mohou žít nejen velké šelmy, ale i další zvířata,“ doplňuje Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

 „Jsme rádi, že se do monitoringu velkých šelem zapojilo i v této složité době opět velké množství dobrovolníků z řad veřejnosti. Podařilo se tak získat cenná data o aktuálním výskytu velkých šelem a dalších chráněných živočichů. Monitoring šelem v Beskydech probíhá, byť v nižší intenzitě, celoročně. Uvítáme také veškeré poznatky a informace od veřejnosti. Svá pozorování nám mohou lidé zasílat na e-mail stopy@selmy.cz,“ uzavírá Michal Bojda z Hnutí Duha Olomouc.

Při letošním mapování byli zjištěni další vzácní a chránění živočichové – vydra říční, orel skalní, jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý, datel černý, krkavec velký, ledňáček říční, puštík bělavý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, jestřáb lesní. Z běžnějších živočichů byli zaznamenáni srnec, jelen evropský, prase divoké, zajíc polní, veverka obecná, volavka popelavá, káně lesní. Z menších šelem byly na mnoha místech pozorovány stopy lišky obecné a jezevce lesního, vzácněji  kuny lesní a lasice hranostaje.

Výsledky mapování budou uloženy do nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody. Záznamy o výskytu velkých šelem a jejich pobytových znaků může každý zadávat pomocí mobilní aplikace BioLog (http://biolog.nature.cz/, https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.nature.biolog)

Všem účastníkům –  pracovníkům AOPK ČR, Správy CHKO Kysuce, členům Hnutí DUHA, dobrovolným strážcům CHKO Beskydy a dalším dobrovolníkům  –  děkuje AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy za pomoc. 

Zdroj: Mapování velkých šelem v Beskydech: letos bez medvědů (ochranaprirody.cz)

Vloženo: 16.4.2021

 

Náhrady škod způsobené vlky se rozšíří, začíná platit nová vyhláška

Upřesňuje výpočet výše škody, pamatuje na léčbu zraněných zvířat a umožňuje například zaplatit odvoz uhynulých zvířat do kafilerie. Nové znění vyhlášky a nové podmínky mj. reagují na dohodu s chovateli, myslivci, zemědělci a s Ministerstvem zemědělství při přípravě plánu programu péče o vlka, který vznikl v loňském roce.   

„Vyhláška nově pamatuje na léčbu zraněných hospodářských zvířat či pasteveckého psa. Majitelům hospodářských zvířat budou vypláceny i náklady za kafilerii, takže se reálně může navýšit proplácená škoda vlkem,“ uvádí Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

„Vyhláška je výsledkem dohody s chovateli při přípravě programu péče o vlka obecného. Náhrady chovatelů se rozšiřují o další položky nezbytných výdajů, které chovatelé po útocích vlků mají. Pro to, aby se rozšířil i výčet druhů domestikovaných zvířat, za něž je poskytována náhrada, nebo se proplácel i veterinární posudek, je ale potřeba novela zákona. Na ní již pracujeme a počítáme také se zapojením ministerstva zemědělství“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Vyhláška zcela nově stanovuje způsob výpočtu výše škody velkými šelmami (vlk obecný, medvěd hnědý, rys ostrovid) na vymezených domestikovaných zvířatech a psech sloužících k jejich hlídání. Bude do něj nově zahrnuta cena za likvidaci uhynulých kusů (kafilerní služba) v důsledku útoku šelmy, specifikuje se výpočet nákladů na léčbu zraněných zvířat a zohledňuje užitkovost domestikovaných zvířat, a také cena za usmrceného pasteveckého psa či náklady na jeho léčbu. Pro výpočet škody se stanoví vzorec, do něhož může vstupovat i již využívaný a resorty MŽP a MZe doporučovaný ceník vybraných druhů hospodářských zvířat, který byl dojednán se svazy chovatelů v roce 2017. Tento ceník bude nově podle vyhlášky zveřejněn na internetových stránkách MŽP, aby mohlo docházet k jeho aktualizaci. 

Nová vyhláška upřesňuje i postup při výpočtu výše škody u všech typů škod, které jsou zákonem řešeny, tedy škody na vybraných hospodářských zvířatech, rybách, plodinách, trvalých porostech včetně lesa i na včelstvech a včelařském zařízení nebo nemovitostech (souvisejících s hospodařením) a movitých věcech v nich. 

S novou vyhláškou dochází také k významnému zpřesnění výpočtu škod vydrou na rybách. Detailní vzorec výpočtu vznikl na základě výsledků výzkumu a byl celou řadu let ověřován jako doporučený postup ze strany resortu životního prostředí. Dojde tak k usnadnění a současně sjednocení postupu při zpracování odborných či znaleckých posudků, které slouží k stanovení výše škod. Pro výpočet bude možné využít, obdobně jako v případě hospodářských zvířat, také ceník, který byl převzat od ministerstva zemědělství a pro účely vyhlášky doplněn o průměrnou cenu rybí obsádky nebo cenu tzv. bílé ryby využívané jako zdroj potravy při chovu dravých druhů ryb. Ceník ryb bude uveřejněn na internetových stránkách MŽP. Další odborné podklady pro výpočet, jako je hustota populace vyder podle jednotlivých kvadrátů standardní mapovací sítě a vrstvu vodních ploch považovaných za přehrady, uveřejňuje již nyní na svých internetových stránkách AOPK ČR.

Vyhláška č. 126/2021 Sb. o způsobu výpočtu výše škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy začne platit 1. dubna 2021 a nahradí vyhlášku č. 360/2000 Sb. 

Zdroj: Náhrady škod způsobené vlky se rozšíří, začíná platit nová vyhláška (ochranaprirody.cz)

Vloženo: 31.3.2021

Sražená vlčice nedaleko Mnichova Hradiště

Odebraný vzorek z jazyka vlčice pomůže při genetické analýze určit její původ. Pitva naopak ukáže, v jakém zdravotním stavu byla před nehodou. Zvíře přecházelo přes silnici v místech, kde se na silnici napojuje lesní cesta, po jejíž straně se táhne lesnická oplocenka. Jak se ukázalo, nejen oplocenka byla v krajině pro vlčici bariérou – silnice, zdánlivě snadno překovatelná, ji nakonec stála život.

 

Zdroj: Sražená vlčice nedaleko Mnichova Hradiště (ochranaprirody.cz)

Vloženo: 30.3.2021

 

Sražená vlčice u Pískové Lhoty

Ve čtvrtek 11. 3. 2021 ve večerních hodinách došlo ke sražení dospělé vlčice v obci Písková Lhota. Více informací přinese až pitva a detailní prozkoumání sraženého zvířete.

Zdroj: Sražená vlčice u Pískové Lhoty (ochranaprirody.cz)

Vloženo: 15.3.2021

 

Vlk procházel zástavbou u Raspenavy

Všechno ukazuje na to, že se jedná o zvíře, které se snažilo přejít hustě zastavěné údolí Smědé. Od Bílého Potoka až po Frýdlant je však jen velmi málo míst, která to umožňují. Vlk nevykazoval žádné známky nestandardního chování.

„Jedná se o přirozené chování zvířete, které v zastavěné krajině hledá svoji cestu. Naše krajina je přeťatá hustou sítí silnic, dálnic a staveb – vlk mnohdy ani nemá jinou možnost při překonávání těchto bariér, než se vydat blíže k lidským obydlím. Koneckonců, několikrát jsem přímo v centru Liberce viděl přeběhnout srnky, o víkendu se zase v médiích objevila zpráva o praseti divokém v centru Plzně,“ vysvětluje Jiří Hušek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Vlk pravděpodobně přišel ze severovýchodu přes louky a pastviny, odkud zástavba není jasně vidět. První místo bez plotů byla stará cesta, která jej navedla přes železniční trať a kolem novostavby rodinného domu, odkud bylo video natočeno. Řeku pak vlk nejspíš překonal přes mostek a pokračoval na jih, tam byly také nalezeny odpovídající stopy. V blízkém okolí pohybu vlka jsou pastviny s koňmi a několik volných chovů slepic, žádný útok však zaznamenán nebyl.

Obzvláště v jarním období dospívající vlci opouštějí své domovské teritorium a putují i stovky kilometrů při hledání nového teritoria či partnera k založení rodiny. V oblasti Jizerských hor a Frýdlantského výběžku se pravděpodobně pohybuje jedna vlčí smečka a jeden pár.

„Vlci mohou působit škody na nedostatečně zabezpečených hospodářských zvířatech. Stát chovatelům případné škody hradí, je možné získat finance i na preventivní zabezpečení stád. Zkušenosti z Německa ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80–95 % vlčích útoků. Snažíme se vysvětlit, že klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad. Vlci plní v naší přírodě důležitou roli – pomáhají totiž snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí škody v lesích a na polích v řádech miliard korun ročně.  Divoce žijící zvířata tvoří podle výzkumů více než 98 % vlčí potravy, hospodářská zvířata maximálně 2 %,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Zdroj: Vlk procházel zástavbou u Raspenavy (ochranaprirody.cz)

Vloženo: 9.3.2021

 

 

Probíhá mapování výskytu velkých šelem v Beskydech a Bílých Karpatech

Akce bude probíhat ve spolupráci s Hnutím DUHA a ve stejnou dobu se budou šelmy monitorovat i na území slovenské CHKO Kysuce. V CHKO Beskydy mapování proběhne již po sedmatřicáté, CHKO Bílé Karpaty se přidává podruhé.  

„První mapování výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy se uskutečnilo v roce 1984. Podle stop ve sněhu či blátě a dalších pobytových znaků, jako je trus či kořist, zjišťujeme, kolik šelem se v území pohybuje. Sledujeme také, které lokality šelmám aktuálně vyhovují a jaké migrační trasy využívají při svém pohybu krajinou. Podle posledních odhadů se například v oblasti Beskyd včetně přilehlé pohraniční oblasti Slovenska vyskytuje kolem 10 rysů.  Převážně na slovenské straně Javorníků se zdržuje větší vlčí smečka, zatímco na území CHKO Beskydy se nadále pohybují spíše jednotliví vlci.  Do Slezských Beskyd přecházejí vlci z Polska. O medvědici Emě, která se přesunula z Beskyd na Slovensko, už nemáme žádné zprávy. Na jaře 2020 byly zaznamenány dva případy medvědích škod na včelstvech ve Veřovických vrších a ve východní části Moravskoslezských Beskyd. Později byl výskyt medvěda potvrzen na slovenské straně Javorníků. Je možné, že kvůli stále častějšímu vyrušování lidmi se medvědi zdržují v nejodlehlejších lokalitách, kde unikají pozornosti,“ vysvětluje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Beskydy, která mapování každoročně koordinuje.  

Při sledování výskytu šelem se stopaři v terénu pohybují po předem stanovených trasách na běžkách či sněžnicích, případně pěšky – podle množství sněhu v horách. K dispozici mají zákresové mapy a pomůcky pro dokumentaci. Při akci se kromě velkých šelem zaznamenává i výskyt ostatních druhů zvířat. Výsledky mapování vyhodnocuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.  Závěrečná zpráva ze „sčítání“ bude k dispozici zhruba za měsíc.

Výsledky mapování budou uloženy do nálezové databáze ochrany přírody a využity při ochraně těchto vzácných šelem.  

Beskydy jsou jediným místem, kde u nás tyto tři druhy velkých šelem žijí. Zatímco vlka a rysa můžete u nás spatřit i jinde, medvěda lze pravidelně vystopovat jen ve zdejších lesích, do kterých přichází ze sousedního Slovenska.  Rys ostrovid, medvěd hnědý a vlk obecný jsou v ČR celoročně chráněni. Kvůli jejich dlouhodobému přirozenému výskytu je chráněná krajinná oblast Beskydy zařazena mezi evropsky významné lokality velkých šelem. Počet šelem v Beskydech souvisí s aktuálním stavem populací těchto druhů na Slovensku a v Polsku.  V Evropě byly zpracovány akční plány na ochranu velkých šelem, velký důraz se klade na spolupráci jednotlivých států –  v případě ochrany beskydské přírody pokračuje dlouhodobá spolupráce se slovenskou ochranou přírody.

Zdroj: Probíhá mapování výskytu velkých šelem v Beskydech a Bílých Karpatech (ochranaprirody.cz)

Vloženo: 18.2.2021

 

Po stopách vlků

 

Monitoring vlčích stop proběhl ve dnech 15. a 21. 1. 2021. Prvního dne se zúčastnilo 17 lidí, z toho 6 externistů, kterým tímto děkujeme za pomoc. Prošli jsme 10 tras v kokořínské části a 4 trasy v Máchově kraji. Stopy vlků se našly na 7 trasách, s odhadem počtu 1 – 5 jedinců. Pokud jde o počty, tak je samozřejmě nutné předpokládat nálezy stop stejných vlků v různých částech CHKO, proto je minimální počet v Máchově kraji 5 vlků a na Kokořínsku 2 vlci. Během dopoledne sněžilo, takže později nalezené stopy byly již částečně zasypané a mohly pocházet i z předešlé noci.

21. 1. se vypravilo na monitoring vlka 11 stopařů po 11 trasách. Stopy byly nalezeny na 6 z nich, z toho 3 v Máchově kraji. Většinou se jednalo o menší skupiny 2 – 3 vlků, jen v jednom případě šlo o smečku minimálně 6 vlků. Výsledek je tedy podobný předcházejícímu monitoringu – minimálně 6 vlků v Máchově kraji a 2-3 vlci na Kokořínsku.

Zdroj: Po stopách vlků (ochranaprirody.cz)

Vloženo: 26.1.2021

 

 

 

Rysí samec cestu do Moravského krasu nepřežil

Těsně po Vánocích jsme dostali nemilou zprávu od Policie ČR a ŘSD o nálezu sraženého rysa na dálnici D1 nedaleko Brna u Rousínova. Protože reálně hrozilo, že by skončil v kafilérii, vyzvedli jsme ho, dočasně uložili do mrazícího boxu a následně předali k pitvě. Chtěli jsme totiž vyloučit např. předchozí postřelení nebo otravu, byť vše nasvědčovalo tomu, že příčinou jeho smrti bylo prosté sražení automobilem na dálnici.

Zároveň jsme podle unikátního skvrnění zjišťovali, zda se náhodou nejedná o samce Kryštofa, který se v Moravském krasu pohyboval v letech 2016–2018. Ukázalo se ale, že jde o jiného jedince původem z Beskyd.

Smutné je, že k tomu, aby dosáhl krasu, mu chybělo 10 km a k okraji zalesněné části Drahanské vrchoviny to měl jen kilometry čtyři. Na cestě přitom musel urazit více než 100 km. Bohužel zvolil špatnou cestu a dálnice, byť s omezeným provozem, se mu stala osudnou, což potvrdila i pitva. Ta zároveň vyloučila jeho předchozí postřelení pytlákem nebo otravu. 

Zdroj: Rysí samec cestu do Moravského krasu nepřežil (ochranaprirody.cz)

Vloženo: 6.1.2021

 

---

PF 2020

 

Přejeme hodně zdraví, sil a úspěchů v Novém roce.
Děkujeme za přízeň a spolupráci.

 

 

 

Stát bude chovatelům nadále hradit náklady na zabezpečení chovů proti dravcům a šelmám

Žádosti o hrazení preventivních opatření na zabezpečení hospodářských zvířat proti vlkům, rysům, medvědům a jestřábům mají stejně jako doposud nárok na stoprocentní výši podpory.

Do konce června byla totiž dnes prodloužena možnost čerpání financí z Operačního programu Životní prostředí. Stát také proplácí případné škody, které dravci a šelmy chovatelům na hospodářských zvířatech způsobí.

Problémy chovatelům hospodářských zvířat působí hlavně vlci, kterých je v České republice několik desítek. Zkušenosti z Německa ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80–95 % vlčích útoků. Právě proto také u nás stát poskytuje na zabezpečení stád dotace ve výši 100 %.  Zabezpečení chovaných ovcí je v místech, kde vlk žije, ve většině případů kvalitnější, než tomu bylo dříve. Roste i počet žádostí o podporu. Přesto se najdou chovatelé, kteří mají stáda zabezpečena nedostatečně. Může se pak stát, že se vlci na ovce tzv. naučí a budou je preferovat oproti volně žijící kořisti.

„Spolupracujeme s chovatelskými svazy, připravili jsme standardy pro zabezpečení stád, pomáháme s administrací dotací, prosadili jsme navýšení kompenzací za škody, kolegové na regionálních pracovištích drží pohotovosti, aby chovatelům v případě škod byli rychle nápomocni, všechny informace soustřeďujeme na webové stránce www.navratvlku.cz. Nyní hledáme cestu, jak z národních zdrojů pokrýt vícenáklady, spojené se změnou organizace pastvy, jako je přehánění na noc do košárů, pastva v menších oplůtkách, práce pasteveckých i ovčáckých psů. Snažíme se vysvětlit, že klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad. To se bohužel ne vždy daří. Někteří chovatelé své ovce vlkům kvůli slabému zabezpečení vysloveně nabízejí,“ konstatuje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Chov hospodářských zvířat má neoddiskutovatelný význam pro údržbu krajiny. V krajině jsou ale důležití i vlci jako vrcholoví predátoři. Jejich kořistí je totiž především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, která způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Ta tvoří 98 % vlčího jídelníčku.

Zdroj: https://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/stat-bude-chovatelum-nadale-hradit-naklady-na-zabezpeceni-chovu-proti-dravcum-a-selmam/

 

Vloženo: 1.12.2020

 

Vlčice, která byla před 14 dny nalezena u silnice na Kokořínsku, má v těle zbytky střely

Prokázal to rentgenový snímek i následná pitva.

Vlčice, která byla 8. listopadu nalezena mrtvá u silnice mezi Dubou a Ždírcem v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, má v oblasti hlavy a temene zbytky střely. Jedná se o druhý doposud zdokumentovaný případ nelegálního střílení vlků v ČR. První prokazatelně zastřelené zvíře bylo před více než rokem nalezeno nepříliš daleko, v příkopu poblíž obce Konětopy na Mělnicku, pachatele se vypátrat nepodařilo. Oba případy mají podobný scénář. Zvířata byla nalezena u silnice a vše původně nasvědčovalo tomu, že byla sražena autem. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR tedy nyní podává trestní oznámení na neznámého pachatele. 

To, že příčinou smrti i této vlčice bylo s největší pravděpodobností zastřelení, vyplývá z rentgenového snímku a prvotního ohledání. Pitva, která má určit příčinu úhynu, je prováděna experty z Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Výsledky genetické analýzy potvrdily, že se jedná o zvíře z takzvané středoevropské nížinné populace – tedy vlků, kteří do České republiky přišli z oblasti německé Lužice. Příbuznost se smečkou, která se dlouhodobě pohybuje na Kokořínsku, se zjišťuje.  

„Vlků v České republice žije pouhých několik desítek a fakt, že někdo takto vzácná zvířata střílí, je opravdu ostudný. Není ale bohužel novinkou, že šelmy a dravci se u nás stávají obětmi pytláků – letos na jaře byl v Beskydech zastřelen rys Olda, na Pálavě otrávený vzácný dravec luňák červený, na Litoměřicku orel mořský a výčet by mohl pokračovat. Bohužel se ani v jednom případě policii nepodařilo viníka vypátrat. Doufám, že policie jej tentokrát skutečně odhalí, už jen proto, že je v regionu již druhý případ,“ komentuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
   
„Víme, že přítomnost velkých šelem může vzbuzovat nelibost, třeba u chovatelů hospodářských zvířat. Nepředpokládáme však, že by to byli právě chovatelé, kdo po vlcích střílí. Stát chovatelům případné škody na hospodářských zvířatech hradí, je možné získat finance i na preventivní zabezpečení stád. Zkušenosti z Německa ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80–95 % vlčích útoků. Právě proto také u nás stát poskytuje na zabezpečení stád dotace ve výši 100 %. Snažíme se vysvětlit, že klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad. Vlci plní v naší přírodě důležitou roli – pomáhají totiž snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí škody v lesích a na polích v řádech miliard korun ročně.  Divoce žijící zvířata tvoří podle výzkumů více než 98 % vlčí potravy, hospodářská zvířata maximálně 2 %,“ dodává František Pelc. 

Podrobnosti o vlcích, zabezpečení stád i postupu při náhradě škod jsou přehledně k dispozici na www.navratvlku.cz.  

zdroj: https://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/vlcice-ktera-byla-pred-14-dny-nalezena-u-silnice-na-kokorinsku-ma-v-tele-zbytky-strely/

Vloženo: 30.11.2020

 

V hřebenové části Orlických hor se pohybují vlci

V minulém týdnu to potvrdily snímky z fotopasti AOPK ČR v oblasti Velké Deštné.

V Orlických horách se zatím žádná vlčí smečka trvale neusadila, jedno až dvě zvířata se tu ale pohybují při hledání potravy nebo hledání nových teritorií. Vyplývá to z pobytových znaků, zachycena byla i na fotopastech.Převážně se zdržují na polské straně za Divokou Orlicí s příležitostnými výpady do hřebenové části Orlických hor. AOPK ČR proto upozorňuje chovatele hospodářských zvířat, aby svá stáda preventivně zabezpečili.

„Objíždíme chovatele hospodářských zvířat a doporučujeme jim, co pro ochranu svých stád udělat. V kontaktu jsme i s místními myslivci. Ve fungující krajině by mělo být dost prostoru jak pro hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak pro – vrcholové predátory – v prostředí Evropy vlky.. Stát chovatelům hradí škody, které vlci na hospodářských zvířatech mohou způsobit, a zároveň poskytuje dotace na zabezpečení stád, vysvětluje Václav Pavel z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Orlické hory.

Ukazuje se, že většina vlčích útoků se odehrává tam, kde se vlci usazují na nových územích a majitelé hospodářských zvířat dosud svá stáda preventivně nezabezpečili.  Ochranou stád či změnou organizace pastvy (např. https://www.navratvlku.cz/prevence-ochranna-opatreni/) lze výrazně omezit škody v oblastech, do kterých zasahuje víc smeček a naopak i jediný vlk putující krajinou a hledající nové teritorium může způsobit značné škody, zasáhne-li nechráněné stádo. 

Je známo, že 98 % vlčího jídelníčku tvoří přemnožená spárkatá zvěř, jako jsou jeleni, srnci či divoká prasata. Zkušenosti z Německa, kde mají s vlky dlouhodobější zkušenosti, ukazují, že správně nainstalovaný a udržovaný ohradník zajistí až 80% ochranu před útokem vlka, společně s pasteveckým psem lze docílit až 95% ochrany. Ochranu před útoky vlka lze docílit také jinou organizací pastvy – např. častějším přeháněním zvířat, zaháněním na noc do nocovišť či košárů, ochranou pomocí člověka-pastevce. Pro krytí vícenákladů, které tím chovatelům vznikají, připravuje AOPK ČR dotační titul z národních zdrojů, který by zemědělským subjektům takto vzniklé vícenáklady alespoň částečně kompenzoval. Ale ani dokonalá preventivní opatření nefungují stoprocentně, i když účinně omezují rizika a škody – proto jsou na místě finanční kompenzace a další pomoc farmářům.

AOPK ČR připravila standard na ochranu hospodářských zvířat, který obsahuje ověřená doporučení, jak stáda chránit, zprovoznila speciální webové stránky navratvlku.cz, kde jsou na jednom místě všechny relevantní informace. Pro případ škod zajišťuje AOPK ČR pohotovostní službu, kdy je možné škodu vlkem nahlásit na našich regionálních pracovištích i ve dnech pracovního volna – více viz https://www.navratvlku.cz/skodni-udalost-postup-nahlaseni-skodni-udalosti-krok-za-krokem/

AOPK ČR také z pověření Ministerstva životního prostředí zpracovala Program péče o vlka obecného. V tomto strategickém dokumentu definuje opatření, která pomohou minimalizovat konflikt mezi ochranou vlka a socioekonomickými zájmy obyvatel.

Zdroj:https://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/v-hrebenove-casti-orlickych-hor-se-pohybuji-vlci/

Vloženo: 19.11.2020

 

 

Ve Slezských Beskydech se rozmnožili vlci

Vlčí smečka, která se před pár lety usadila ve Slezských Beskydech na česko-polském pomezí, přivedla letošní jaro na svět vlčata.

Jedná se o vůbec první potvrzené rozmnožování vlků v této oblasti. Tyto cenné informace se podařilo získat díky intenzivnímu monitoringu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Hnutí DUHA.

Díky monitoringu bylo získáno také několik genetických vzorků (trusu, krve a slin). Pavel Hulva, molekulární ekolog z Karlovy a Ostravské univerzity, uvedl: „Ve všech dosavadních DNA analýzách bylo potvrzeno, že se jedná o vlka obecného. V oblasti severozápadních Karpat dochází ke kontaktu karpatské a středoevropské nížinné populace, nicméně převažují karpatské geny. V současné době pracujeme na rozřešení příbuzenských vztahů této smečky, proto jsou jakékoli další vzorky velmi cenné.“ Mezi lidmi šířená domněnka, že se jedná o psy nebo křížence a že jsou zde uměle vypuštěni, je tedy nepravdivá.

Výskyt vlků v oblasti mezi Třincem a Jablunkovem je už od podzimních měsíců doprovázen poměrně častými útoky na ovce a kozy. K většině škod došlo na nedostatečně zabezpečených pastvinách. Jak se zoologové před několika dny v terénu přesvědčili, i přes opakované útoky vlků na hospodářská zvířata zůstává mnoho pastvin stále velmi špatně chráněných. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uspořádala již 15. června 2020 ve spolupráci s městem Třinec setkání s chovateli, kde se téma vlka a zabezpečení stád diskutovalo.

Aby nedocházelo ke škodám v takovém rozsahu, měli by chovatelé svá stáda lépe zajistit kvalitním elektrickým ohradníkem, případně ovce a kozy na noc zavírat do košárů či chléva. Více informací k vhodným způsobům zabezpečení lze nalézt na https://www.navratvlku.cz/prevence-ochranna-opatreni/. Chovatelé mají možnost si v současnosti zažádat o dotaci na zabezpečení chovu do výše až 100 % uznatelných nákladů. Více informací o možnostech financování je na https://www.navratvlku.cz/prevence-moznost-financovani/.

Pro konkrétní informace, jak postupovat v případě podání žádosti o projekt na zabezpečení hospodářských zvířat v oblasti Slezských Beskyd, neváhejte kontaktovat AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Poodří – Mgr. Věra Polochová (tel.: 725 044 014, vera.polochova@nature.cz).

Václav Tomášek z AOPK ČR, Správy CHKO Beskydy k situaci ve Slezských Beskydech uvádí: „Není náhodou, že se vlci do tohoto území vrátili. Díky celoroční ochraně vlků na celém území CHKO Kysuce sledujeme v posledních letech postupný návrat vlků i do dalších karpatských pohoří, která zasahují na naše území. Zakládání nových smeček na okraji areálu výskytu je přirozenou vlastností těchto šelem a v novém prostředí, které obsadí, nám vlci ukazují problémy zdejší krajiny. V okolí Jablunkovska jsou to nedostatečně zabezpečené ovce a kozy, jinde jsou to např. nepůvodní druhy spárkaté zvěře (mufloni). Vlci se vždy naučí velmi rychle vyhledávat snadný zdroj potravy a proto je nesmírně důležité, aby každý chovatel svá zvířata na noc zavíral nebo si pastvinu správně zabezpečil elektrickým ohradníkem. Vlci totiž v přírodě snižují vliv spárkaté zvěře na obnovu lesa, a proto jejich působení ocení nejen ochranáři, ale také lesníci. V případě škody na hospodářských zvířatech na území Moravskoslezského kraje (mimo území CHKO) můžete volat příslušnou obec s rozšířenou působností nebo o víkendech a svátcích (a též v případě napadení hospodářských zvířat na území CHKO) pohotovostní linku Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pro oblast Beskyd, tel. +420 731 568 413.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravuje Standard ochrany hospodářských zvířat před útoky velkých šelem, který specifikuje, jak by měla být stáda hospodářských zvířat zabezpečena, aby byla četnost útoků vlka minimalizována. Standard bude podkladem pro financování preventivních zabezpečení stád z veřejných prostředků a bude zveřejněn na konci roku 2020.

Informace o postupu při škodní události po útoku velkých šelem a zabezpečení hospodářskcýh zvířat lze nalézt na webu https://www.navratvlku.cz/. Jakákoli pozorování výskytu vlka či dotazy přijímá AOPK ČR na adrese: vlk@nature.cz.
 

Vloženo: 13.8.2020

Vlk sražený u Mladé Boleslavi přišel z Polska

Genetické analýzy vlka, kterého v dubnu srazilo auto na D10, potvrdily, že zvíře pochází ze středoevropské nížinné populace. /

Ta obývá nížiny Polska a severovýchodního Německa a v posledních letech se objevuje i v severních Čechách. Překvapením však bylo, že vlk pravděpodobně nepochází ze smečky, která se usadila v nedaleké CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, ale z Polska. Mohl tak na cestě k nám urazit značnou vzdálenost.

Vlk od Mladé Boleslavi nese variantu mitochondriální DNA označovanou jako w1, která je ve středoevropské nížinné populaci nejběžnější. Analýza třiceti jaderných oblastí nepotvrdila příbuznost se zvířaty, která byla až doposud analyzována ze smečky na Kokořínsku. Podobnost se nenašla ani s německými vlky, nejpodobnější genotypy byly nalezeny až v okolí národního parku Drawa v západním Polsku. Na určení detailů rodokmenu tohoto jedince dále spolupracují odborníci z České republiky s kolegy z Polska. Cílem je do analýz přidat genetickou informaci co největšího množství polských smeček.

Přesuny na vzdálenost stovek kilometrů nejsou u vlků výjimkou. Příkladem je samec sražený v loňském roce na dálnici D1, který přišel až z Karpat. Oba případy mají společného jmenovatele, tedy přesun ze zdrojových populací v oblastech s velmi málo fragmentovanou krajinou do Čech s hustou dopravní infrastrukturou a malým množstvím přechodů pro zvířata. Tyto události dokládají problémy velkých savců v člověkem ovlivněné krajině.

Pavel Hulva, docent zoologie na PřF UK, uvedl: „Rozsáhlé databáze získané v rámci předchozích projektů nám umožňují srovnání genetických profilů s dalšími územími včetně Německa, Polska a Slovenska a studium původu jednotlivých vlků. Genový tok ze vzdálenějších populací je nutný pro udržení životaschopnosti smeček přežívajících roztroušeně v zalidněné krajině, což je v případě České republiky mimořádně důležité. Provedené analýzy ukazují, že populace v západní Evropěje je vlivem antropogenních změn málo početná a velmi rozdrobená. Vlk je jako nápadné zvíře dobře prozkoumán, problémy tohoto druhu jsou však jen vrcholem ledovce.“

Ladislav Pořízek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, uvedl:
„Samozřejmě jsem rád, že se s největší pravděpodobností nejednalo o zvíře z „naší“ kokořínské smečky. Je ale otázkou času, kdy na střet s autem doplatí i některý z místních vlků. Naše krajina je dopravními stavbami doslova protkaná a dálnice a velké silnice jsou pro zvířata velmi obtížně překročitelnou bariérou. Nehynou na nich jen vlci, ale i řada dalších i běžných druhů zvířat, a samozřejmě jsou tyto střety nebezpečné i pro člověka. Je potřeba šetrněji plánovat a upravovat dopravní sítě, aby naše silnice byly bezpečnější pro divoká zvířata i pro řidiče.“

Vloženo: 17.5.2018

---

V rezervaci u zubrů a divokých koní se objevil vlk. Zachytila ho fotopast

Záběry vlka našli vědci při vyhodnocování záznamů z fotopastí, které se nacházejí na pastvině zubrů a divokých koní nedaleko Benátek nad Jizerou.

Podle odborníků se mohlo jednat o partnerku samce vlka sraženého začátkem tohoto měsíce jen několik kilometrů odsud na dálnici D10 u Brodců na Mladoboleslavsku.

Fotopasti vlka zachytily jak při příchodu do pastevní rezervace, tak o půldruhé hodiny později uvnitř rezervace. Nikdy před tím, ani poté se vlk na záznamu žádné z fotopastí neobjevil. „Nelze tedy vyloučit, že pouze prošel a v oblasti bývalého vojenského prostoru se již nenachází. Za dva týdny uplynulé od záznamu mohl snadno urazit desítky, nebo dokonce stovky kilometrů,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Záběry vznikly ve středu 11. dubna 2018 v časných ranních hodinách. Tedy několik dní poté, co byl u Brodců sražen samec.

Pokud se skutečně jedná o vlka z Kokořínska, kde o jejich výskytu dlouhodobě referuje Agentura ochrany přírody a krajiny, znamená to, že alespoň jednomu vlkovi se podařilo dálnici D10 překonat. „Vlci se objevují v různých částech České republiky a šíří se fámy, že jsou do přírody vysazováni. Na základě monitoringu i genetických analýz je však jednoznačné, že jde o přirozené šíření jedinců ze sousedního Saska či Polska. Vlci v Sasku, podobně jako nyní u nás, žijí i v kulturní krajině střední Evropy. Mýtus o plachém zvířeti, které ke svému životu potřebuje panenskou přírodu a obrovské liduprázdné oblasti, je opravdu jen mýtus. Vlk je zvědavé zvíře a je normální, že se může pohybovat i ve dne v okolí lidských stavení či dopravních prostředků,“ říká František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Kokořínsko, kde žije od roku 2015 naše první vlčí smečka, je pouhých 40 kilometrů odtud. To je vzdálenost, kterou vlk přeběhne přes noc. „Skutečnost, že se vlci objevili v ostrůvku přírody uvnitř rozsáhlých ploch intenzivní zemědělské krajiny Polabí a Pojizeří naznačuje, že je čas opravit zažitou představu, že vlci k delším přesunům vyžadují souvislé lesnaté migrační koridory. Migraci omezuje spíše zástavba a frekventované komunikace, nikoliv absence lesů v krajině,“ doplňuje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AVČR. Nyní se přitom vlk objevil v místech, které se nacházejí jen zhruba 30 kilometrů od předměstí Prahy.

Že vlci našli právě bývalý vojenský prostor zřejmě není náhoda. Jedná se o nejbližší lokalitu v blízkosti Kokořínska, kde se v relativně rozsáhlém a kompaktním krajinném celku bez lidských sídel prolínají lesní a nelesní plochy s bohatou nabídkou potravy. „Stejně jako v jiných částech České republiky, také v bývalém vojenském prostoru jsou přemnožená divoká prasata. Pokud by se tu vlci usadili, mohli by pomoci se snížením jejich stavů,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Bývalý vojenský prostor mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou je unikátní lokalitou, kde se jako na jediném místě u nás prokazatelně setkávají vrcholoví psovití predátoři, šakal a vlk. Právě zde bylo loni prokázáno rozmnožení šakala obecného, vůbec poprvé mimo Balkán a Dunajskou nížinu. Letos vojenský prostor navštívili vlci, možná dokonce pár. „Trvalé fotopasti samozřejmě v prostoru pastevních rezervací zůstávají na svých místech, takže případné setrvání vlka v lokalitě by nemělo ujít naší pozornosti,“ doplňuje Miloslav Jirků, koordinující biologický monitoring.

Místní myslivci nejsou příchodem vlků překvapení, jeho příchod z Kokořínska očekávali. „Přítomnost vlka určitě necítíme jako ohrožení. Vlk nám může pomáhat udržovat rovnováhu zvěře, může přispět i k jejímu ozdravení tím, že z ekosystému odstraní nemocné kusy,“ říká Karel Bendl, starosta honebního společenstva Staré Benátky sousedícího s lokalitou. „Na drobnou zvěř se tlak predátorů nezvýší, spíše dojde k jejich výměně, kdy vlk vytlačí ostatní predátory,“ dodává Karel Bendl. Také on vidí jejich přínos v regulaci stavů černé zvěře.

Obávat se podle jeho slov nemusejí místní lidé ani návštěvníci rezervace. „Určitě by to nemělo vyvolat žádnou hysterickou reakci. Ale lidé by určitě na procházce neměli nechávat své psy pobíhající na volno, jako se to nyní bohužel často děje,“ doplňuje Karel Bendl.

Vloženo: 4.5.2018

---

V Českém středohoří se pravděpodobně objevil vlk

K napadení a usmrcení ovcí a jehňat došlo v oblasti Lbína a Babin u Litoměřic.

S vysokou pravděpodobností se jednalo o útok vlka, definitivní výsledky budou ale po provedení genetických analýz.

„Přestože jsme až do současného incidentu nezaznamenali žádné škody způsobené vlkem, o této problematice jsme zemědělce z okresu Ústí nad Labem a Děčín informovali již na lednovém semináři. Další seminář chystáme na 22. května a budeme na něm mluvit jak o zabezpečení chovu, tak o kompenzacích případné škody,“ vysvětluje Petr Kříž z AOPK ČR, ředitel regionálního pracoviště správa CHKO České středohoří.

„Pro naši krajinu jsou potřeba jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak vlci. Jejich kořistí jsou totiž především velcí kopytníci, jako jelen, srnec či prase divoké, kteří způsobují velké škody lesníkům i zemědělcům. Stát chovatelům hradí škody, které vlci na hospodářských zvířatech mohou způsobit, a zároveň poskytuje dotace na zabezpečení stád,“ dodává Petr Kříž.

Výskyt vlků v severních Čechách je výsledkem přirozeného šíření vlka ze Saska, kde se momentálně vyskytuje třináct rozmnožujících se smeček. Vlci se dlouhodobě pohybují na Šluknovsku a v okolí Doks, jednotlivá pozorování jsou zaznamenána také z oblasti Jizerských, Lužických a Krušných hor. Vlci žijí v rodinných smečkách o velikosti 5-10 kusů, roční až dvouletá mláďata pak smečku opouštějí a hledají si nová teritoria. Vzhledem k blízkosti zmiňovaných lokalit je vysoká pravděpodobnost výskytu vlků i v CHKO České středohoří.

V případě jakýchkoliv dotazů jsou pracovníci regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR připraveni ke konzultacím.

Vloženo: 18.4.2018

---

Do oblasti Beskyd se po letech vrátila vlčí smečka

Po téměř dvou desetiletích se na česko-slovenském pomezí opět pohybuje vlčí smečka. Potvrdil to systematický monitoring velkých šelem, který s pomocí dobrovolníků Vlčích hlídek provádí Hnutí DUHA ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Správou CHKO Beskydy. Výskyt tří vlků byl potvrzen fotopastmi i stopováním opakovaně během celé zimy. Vzácněji se jednotliví vlci objevili také v severní části Moravskoslezských Beskyd a ve Slezských Beskydech. Fotopasti také odhalily, že v Beskydech a v Javorníkách žije minimálně jedenáct dospělých rysů a pět koťat a jeden medvěd.

Výskyt šelem potvrdilo také tradiční mapování velkých šelem v CHKO Beskydy, které letos proběhlo po čtyřiatřicáté. Akci organizovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy a zúčastnilo se jí cca 55 mapovatelů. Ti procházeli kromě CHKO také navazující území (Jablunkovské mezihoří, Slezské Beskydy, Vizovické vrchy a Bílé Karpaty). K monitoringu se ve stejný termín přidala také Správa CHKO Kysuce spolu s o.z. Karpatská divočina se zhruba 50 účastníky. Poznatky z terénu byly doplněny o záznamy z fotopastí, které má k dispozici Hnutí DUHA.

Dana Bartošová z AOPK ČR, Správy CHKO Beskydy řekla: „Ačkoli třeba vloni nebyly v Beskydech hlášeny žádné vlčí škody, je třeba počítat s trvalou přítomností vlků, medvědů a rysů ve zdejších horách. Vlci mají v lese nenahraditelnou úlohu – pomáhají udržovat přírodní rovnováhu. Snižují počty velkých kopytníků a divokých prasat, kteří působí velké škody lesníkům a zemědělcům. Naší krajině prospívají divoké šelmy i hospodářská zvířata. Řešíme složitý úkol, aby tu spolu mohli žít. Stát proto hradí škody způsobené vlkem a také preventivní opatření na ochranu hospodářských zvířat. Správa CHKO Beskydy může chovatelům, kteří se potýkají s opakovanými útoky šelem, zapůjčit k účinnějšímu zabezpečení svých hospodářských zvířat síťové elektrické ohradníky.

Vloženo: 12.4.2018

---

Smrtící dálnice – další vlk uhynul pod koly aut

Smutným důkazem o bariérách v naší krajině je nález sraženého vlka na dálnici D 10 u Brodců nad Jizerou.

Ve středu 4. dubna ohlásil řidič sražené zvíře, pravděpodobně vlka, Magistrátu města Mladá Boleslav. Pracovník magistrátu zvíře zajistil a kontaktoval AOPK ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Společně pak sražené zvíře bezpečně identifikovali jako madého samce vlka obecného uhynulého po nárazu a zajistili jeho odvoz. Vlk byl do sražení ve výborné fyzické kondici, jeho hmotnost byla určitě přes 40 kg.

Otázkou zůstává původ jedince a cíl jeho cesty. Přesný původ by měly vyřešit prováděné genetické testy (sražené zvíře bylo předáno Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, která s AOPK ČR v této problemice dlouhodobě spolupracuje). Nejbližší trvalá smečka se nachází v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, nabízí se tedy odpověď, že se jedná o mladého samce, který se oddělil od smečky a vydal se vlastní cestou hledat nové teritorium. U vlků je známo, že někteří jedinci v Evropě urazí i tisíce kilometrů. Tento bohužel nepřešel ani první dálnici

Vloženo: 5.4.2018

---

Nové údaje o výskytu vlka v jižní části Kokořínska

Tento týden získala AOPK ČR, Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj velmi cenné údaje o pozorování vlka u Březinky a v okolí Chodče v jižní části CHKO, kde nebyl vlk dosud zdokumentován. Jde pravděpodobně o jedno zvíře, které se podařilo vyfotografovat minimálně dvakrát v uplynulých třech dnech./

Veřejností hlášená pozorování jsou velmi cenná, pomáhají zmapovat výskyt a chování této šelmy na území CHKO. Vyzýváme proto návštěvníky i místní obyvatele, aby, pokud měli to štětí a vlka v CHKO zahlédli, nás o jeho výskytu informovali na email kokorin@nature.cz. Na tuto adresu je možno zaslat i případné fotografie.

Vlk v jižní části CHKO byl vyfotografován z auta. Takové chování není u divoce žijících zvířat, tedy i vlků, ničím výjimečným. Mají strach z člověka, ale nespojují si jej s traktory, auty a stroji vůbec. Podobně se chovají i další volně žijící zvířata, třeba srnci.

Genetické analýzy potvrdily, že vlčí smečka žijící v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj je příbuzná s vlky ze Saské Lužice. V Německu se vlci objevili poprvé kolem roku 2000 a za tu dobu byli již také mnohokrát spatřeni z nákladních vozidel nebo aut. Vlk ke svému životu nepotřebuje hluboké lesy, ale přizpůsobí se i životu v hospodářské krajině osídlené lidmi. Důležitý je pro něj dostatek potravy a klid. Vlci pak mohou přicházet i blíže k vesnicím a obydlím, neboť jejich teritorium na ně často bezprostředně navazuje.

Vlci jsou divoce žijící zvířata. Proto prosíme, zachovávejte odstup a v žádném případě se je nepokoušejte krmit. Vlci by si na takové chování mohli navyknout.

Vloženo: 23.3.2018

---

Saské zkušenosti s vlky pomohou v České republice

Rozbíhá se totiž společný tříletý projekt, který se zaměří na zpřesnění informací o výskytu a šíření vlků do České republiky, koncepční přístup k jejich ochraně a zmírňování konfliktů, které návrat vlků může mít.
Na projektu „Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině – OWAD“ spolupracují tři české a jedna německá organizace. Projektovým územím je Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj, dopad však bude celorepublikový.

V Sasku se obnovuje populace vlků již od roku 2000 a momentálně se tam vyskytuje třináct rozmnožujících se smeček. Odtud se vlci samovolně šíří i do České republiky, kde vloni byly zaznamenány již čtyři smečky. Vlci jsou dobří lovci a pomáhají regulovat přemnožené velké kopytníky, kteří způsobují značné škody zemědělcům i lesníkům. Mohou ale působit problémy chovatelům hospodářských zvířat, zejména ovcí.

Cílem projektu, jehož hlavním nositelem je Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), je posílit přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Saskem při výměně informací a zkušeností s ochranou vlků a snižováním rizika konfliktů, které tato šelma může působit. Kromě vědců z Fakulty životního prostředí ČZU se na projektu z české strany podílí Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), která má klíčovou úlohu právě při práci s veřejností. Za německou stranu je projektovým partnerem Senckenbergská přírodovědná společnost zastoupená Muzeem pro přírodovědu ve Zhořelci (Museum Görlitz).

Důvod pro toto přeshraniční spojení je jasný. Ze Saska (a sousedního Polska) se k nám v současnosti vlci šíří. Sasko má největší vlčí populaci v celém Německu a zároveň nejpropracovanější systém péče o vlka, náhrad škod i práce s veřejností. Saský systém, Plán managementu vlka, specifikuje, jaká jsou právní i věcná východiska, jak má být zajištěn monitoring vlka, kdo a jak provádí práci s veřejností. Uvádí, jak postupovat v případě vzniku škod způsobených vlkem, jak se mají majitelé hospodářských zvířat chránit a s jakou pomocí státu, ať již jde o podporu zabezpečení stád nebo výši náhrady škod, mohou počítat. Saský plán je založen na dlouholetých zkušenostech s monitoringem vlka a díky projektu OWAD bude možné tyto zkušenosti zužitkovat i v České republice.

„Vlci se objevují v různých částech České republiky a šíří se fámy, že jsou do přírody vysazováni. Na základě monitoringu i genetických analýz je však jednoznačné, že jde o přirozené šíření jedinců právě ze sousedního Saska (a Polska). Vlci v Sasku, podobně jako nyní u nás, žijí i v kulturní krajině střední Evropy. Mýtus o plachém zvířeti, které ke svému životu potřebuje panenskou přírodu a obrovské liduprázdné oblasti, je opravdu jen mýtus. Vlk je zvědavé zvíře a je normální, že se může pohybovat i ve dne v okolí lidských stavení či dopravních prostředků. V noci či za setmění si může u obcí hledat zbytky jídla či nedostatečně chráněná stáda ovcí. To, že vlk projde třeba dvacet metrů kolem traktoru v lese, nesvědčí o tom, že ztratil plachost. Ve dne vidí hůře než člověk, takže těch pár sekund, než zjistí, že se dívá na lidi, neznamená, že chce člověka napadnout, ale že vyhodnocuje, co vlastně vidí. Poznatky z Německa, kde mají s vlkem více zkušeností, ukazují, že takové chování nepředstavuje zvýšené nebezpečí pro člověka. Vlk se živí zejména kopytníky, kterých je v našich lesích více než dost. Státní instituce pracují společně na monitoringu vlka a v případě, že by se nějaký vlk skutečně choval nestandardně, budou postupovat tak, aby byla bezpečnost obyvatel zajištěna,“ řekla Karolína Šůlová z AOPK ČR.

Každá organizace, která se projektu účastní, v něm má specifickou roli. ČZU se věnuje výzkumu vlka v krajině a koordinuje celý projekt. AOPK ČR hraje důležitou roli v chráněných krajinných oblastech, kde její pracovníci posuzují škodu na hospodářských zvířatech způsobenou zvláště chráněnými druhy, tedy i vlkem. Ministerstvo životního prostředí bude v rámci projektu pracovat na vytvoření programu péče o vlka. Saský partner projektu, který úzce spolupracuje např. se saským ministerstvem životního prostředí a zemědělství, je pro české organizace důležitým zprostředkovatelem dlouholetých zkušeností nejen v oblasti monitoringu vlka a vlčího výskytu, ale i v oblasti legislativy či práce s veřejností.

„Projekt je šancí, jak pomoci nekonfliktnímu návratu velkého predátora, a přitom vyslyšet a zohlednit zájmy dotčených subjektů. Šelmy do přírody patří úplně stejně jako jejich kořist a měli bychom být rádi, že v době globálního vymírání velkých živočichů se najdou i takoví, kteří vedle člověka mohou existovat. Pokud z toho soužití vzniknou problémy, projekt jako OWAD je pomůže řešit,“ říká Tomáš Jůnek, manažer projektu na České zemědělské univerzitě.

Některé z konkrétních aktivit projektu jsou již vidět. Správci lesů a honiteb v projektovém území absolvovali první semináře, probíhá hodnocení saských postupů a vědci získávají cenná data. Projektový web https://owad.fzp.czu.cz informuje veřejnost o průběhu naplánovaných činností. AOPK ČR zveřejnila stránku www.navratvlku.cz, která je primárně určena majitelům stád hospodářských zvířat. Informuje o způsobu života a chování vlka a o tom, jak nejlépe ochránit stáda před škodami způsobenými vlkem. Součástí projektu je přenos i těchto praktických zkušeností.

Projekt Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné příhraniční krajině (OWAD) byl podpořen Evropskou unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014-2020.

Vloženo: 22.3.2018

---

Podezřele krotcí vlci na Kokořínsku?

Nikoli. Chování, které je zachyceno na videu lesních dělníků, není ničím výjimečným.

Videozáznam vlka, který se pohybuje v lese poblíž těžebního stroje, natočili na Kokořínsku lesní dělníci.

„Takové chování není u divoce žijících zvířat, tedy i vlků, ničím výjimečným. Mají strach z člověka, ale nespojují si jej s traktory, auty a stroji vůbec. Známe to všichni koneckonců z přírodopisných dokumentů z Afriky – lidé se mohou přiblížit v autě k divoce žijícím zvířatům na několik metrů a pořídit jejich úchvatné záběry.

Genetické analýzy potvrdily, že vlčí smečka žijící v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj je příbuzná s vlky ze Saské Lužice. V Německu se vlci objevili poprvé kolem roku 2000 a za tu dobu byli již také mnohokrát spatřeni z nákladních vozidel nebo aut, aniž by došlo k bezdůvodnému útoku na člověka. Vlk na Kokořínsku se tedy choval zcela standardně. Mohlo jít také o mladá, zvědavá zvířata,“ vysvětluje Martin Strnad, expert Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který se velkým šelmám dlouhodobě věnuje.

Lidé mají o chování vlků dlouhodobě zažitou představu, která však zcela neodpovídá realitě. Vlk ke svému životu nepotřebuje hluboké lesy, ale přizpůsobí se i životu v hospodářské krajině osídlené lidmi. Důležitý je pro něj dostatek potravy a klid. Vlci pak mohou přicházet i blíže k vesnicím a obydlím, neboť jejich teritorium na ně často bezprostředně navazuje. Vlky lze občas zahlédnout nebo i potkat či vyplašit při průchodu krajinou. V takovém případě ale vlk nemusí zběsile utíkat pryč. Může člověka nejprve chvíli pozorovat, než situaci vyhodnotí. Vlci jsou totiž zvědavá zvířata. Oproti člověku za dne také hůře vidí, a proto jejich reakce může být opožděná. Po vyhodnocení situace však vlk odběhne. Ačkoliv jsou vlci aktivní zejména večer a v noci, lze je spatřit i ve dne. Může se jednat o jedince, které něco vyplašilo při denním odpočinku a kteří hledají nový úkryt.

Vloženo: 19.3.2018

---

Vlk se vrací do šumavských hvozdů

Fotopasti umístěné v rámci projektu 3 Lynx organizací ALKA Wildlife zaznamenaly poprvé v novodobé historii výskyt vlka na Netolicku v jižních Čechách. Jedná se o osamělého vlka, který prochází po lesní cestě. Není to žádný důkaz, že by se v dané oblasti pohyboval vlčí pár nebo celá smečka.

V roce 2015 byl pomocí fotopastí poprvé zdokumentován výskyt vlka na Šumavě, přesněji na východním okraji pohoří u Loučovic. Poslední vlk na české straně Šumavy byl zastřelen v roce 1874 v polesí Lipka u Vimperka. Od té doby pocházela ze Šumavy pouze občasná pozorování, důkaz o výskytu této šelmy v oblasti ovšem chyběl.

Po roce 2015 začala pozorování a fotografie vlka ze Šumavy a Pošumaví přibývat, vždy se však jednalo o osamocené jedince. Dva roky po vlkovi u Loučovic, na jaře 2017, byl na české i bavorské straně Šumavy poprvé zaznamenán vlčí pár. Tento pár se poté úspěšně rozmnožil a v červenci 2017 byla na fotopastech Národního parku Bavorský les poprvé v novodobé historii zaznamenána vlčí smečka se třemi vlčaty.

Video prvních šumavských vlčat

http://video.idnes.cz/?idvideo=V170808_145431_budejovice_jda

V roce 2017 a 2018 tak došlo k dalšímu nárůstu záznamů vlka ze Šumavy, a byly také zaznamenány první útoky vlků na stáda ovcí. Správa Národního parku Šumava i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, partneři projektu 3Lynx, proto začaly poskytovat chovatelům ovcí poradenství, jak předcházet škodám způsobeným vlky (jako nejlépe funkční řešení se zatím ukázala instalace elektrických ohradníků a používání pasteveckých psů), jak žádat o dotace na tato preventivní opatření, a jakým způsobem žádat o náhradu škody způsobenou vlky na hospodářských zvířatech.

Novodobé šíření vlka na Šumavě a v Pošumaví je dáno především pozitivním vývojem sousedních vlčích populací. Samice ze šumavského páru pochází z populace v saské Lužici samec je ale původem z Alp.
Vzhledem k výborným migračním schopnostem vlků, kteří dokáží překonat i několik stovek kilometrů, není návrat vlka na Šumavu zas takovým překvapením. Přírodně velice zachovalé území, s rozsáhlou plochou lesů a dostatkem potravy poskytuje této šelmě ideální podmínky pro život. Stejně jako rys ostrovid, i vlk se tak v současnosti vrací tam, kde kdysi žil, a kam také patří.

Vloženo: 14.3.2018

---

Ochránci přírody pátrají v Beskydech po velkých šelmách

Po čtyři dny budou hledat stopy rysů, medvědů a vlků.

„Podle stop ve sněhu či blátě a dalších pobytových znaků, jako je trus či kořist, zjišťujeme, kolik šelem se v území o rozloze 1200 km2 pohybuje. Sledujeme také, které lokality šelmám aktuálně vyhovují a jaké migrační trasy využívají při svém pohybu beskydskou krajinou. Podle posledních odhadů se v oblasti Beskyd včetně přilehlé pohraniční oblasti Slovenska vyskytuje kolem 10-12 rysů. Vzácnější jsou vlci a medvědi, kteří zde žijí v počtu několika málo jedinců,“ vysvětluje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Beskydy, která mapování koordinuje.

Beskydy jsou jediným místem, kde u nás tyto tři šelmy žijí. Zatímco vlka a rysa můžete spatřit i jinde, medvěda lze pravidelně vystopovat jen ve zdejších lesích, do kterých přichází ze sousedního Slovenska. Pohyb krajinou šelmám komplikují nejen silnice s hustým provozem, ale i pytláci. O tom, že pytláctví je stále aktuální, svědčí nález rysice uhynulé v důsledku zranění střelnou zbraní na podzim 2017 v oblasti Lysé hory.

Při mapování výskytu šelem se stopaři v terénu pohybují po předem stanovených trasách na běžkách či sněžnicích, případně pěšky – podle množství sněhu v horách. K dispozici mají zákresové mapy a pomůcky pro dokumentaci. Při akci se kromě velkých šelem zaznamenává i výskyt ostatních druhů zvířat. Výsledky mapování vyhodnocuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy. Závěrečná zpráva ze „sčítání“ bude k dispozici zhruba za měsíc.

Rys ostrovid, medvěd hnědý a vlk obecný jsou v ČR chráněni. Kvůli jejich dlouhodobému přirozenému výskytu je chráněná krajinná oblast Beskydy zařazena mezi evropsky významné lokality velkých šelem. Jejich počet u nás souvisí se stavem populací těchto druhů na Slovensku a Polsku. V Evropě byly zpracovány akční plány na ochranu velkých šelem, přičemž velký důraz se klade na spolupráci jednotlivých států. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky proto v této věci jedná a spolupracuje se státní ochranou přírody na Slovensku.

Vloženo: 14.2.2018

---

Beskydskou rysici Lauru zastřelil pytlák

Rána na noze po zásahu zhnisala a zvíře zemřelo na celkovou otravu organismu.

Vyplývá to z pitevního protokolu, který pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR zpracovala Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně. Rysice byla v říjnu nalezena poblíž Ostravice pod Lysou horou.

Podle zákona o ochraně přírody a krajiny hrozí fyzické osobě za usmrcení zvláště chráněného živočicha pokuta až 100 000 Kč. Mohlo by se ale jednat také o trestný čin podle trestního zákoníku, kde může být trest až tři roky odnětí svobody.

Rysice, kterou se podařilo porovnáním se snímky z fotopastí Hnutí DUHA identifikovat jako Lauru, měla v době úhynu dvě mláďata. Není jisté, zda se jim podaří přežít zimu, protože ještě nejsou ve věku, kdy jsou sama schopna ulovit větší kořist. Ochránci přírody nemají věrohodné aktuální informace, že se koťata v širším okolí Lysé hory stále pohybují.

Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Beskydy, řekla:
„Rysů žije v Beskydech kolem deseti, a tak je ztráta každého zvířete, zejména samice, opravdu citelná. Rys ostrovid je kriticky ohroženým druhem a za jeho zastřelení hrozí citelný postih. Podáváme proto trestní oznámení na neznámého pachatele a požádáme policii, aby nás informovala o průběhu vyšetřování. Věříme, že pokud se podaří střelce dopadnout, bude to působit na ostatní pytláky jako výstraha. Z dosavadních zkušeností v Beskydech je zřejmé, že pytláctví na vzácných šelmách stále pokračuje. V dnešní době je opravdu nepochopitelné, že někdo střelí takové krásné a chráněné zvíře a navíc matku mláďat.”

Vloženo: 4.1.2018

---

Vlci prozkoumávají naši krajinu

Po téměř 190 letech se podařilo doložit výskyt vlka obecného v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Jeho pohyb zdokumentovala fotopast místního myslivce a následně pobytové znaky ověřila zooložka Hnutí DUHA Olomouc Barbora Turbaková. Genetická analýza trusu, která proběhne na České zemědělské univerzitě, by měla určit původ psovité šelmy.

Hnutí DUHA Olomouc a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR získaly informace o pohybu vlka od místního myslivce, jehož fotopast vlka zachytila. Následné stopování v terénu doložilo další pobytové znaky, jako je typická stopní dráha na sněhu a také čerstvý vlčí trus.

Právě z analýzy DNA získaného trusu si odborníci slibují získání velmi cenných informací o původu zachyceného zvířete. Bude se jednat o vlka z Karpat, ze středoevropských nížin či z jiné populace? Vědecká studie publikovaná shodou okolností minulý měsíc v odborném časopise Diversity and Distribution ukázala, že Česká republika se nachází na křižovatce vlků z různých evropských populací. Vlk zabitý v březnu tohoto roku na D1 například pocházel z 300 km vzdálených horských masivů Karpat.

Vědci doufají, že získají další díl do skládačky o znovuosídlování české krajiny vlky. Stejně jako v případě nedávného hlášení o pohybu vlka na Šternbersku je aktuálně zjištěný výskyt na Vysočině dalším důkazem toho, že se tyto šelmy mohou při dálkových přesunech či hledání nového teritoria objevit takřka kdekoliv na území České republiky. Návrat vlků je pro českou krajinu prospěšný, protože vlci pomáhají snižovat stavy divokých kopytníků i škody na lesích, které tito přemnožení býložravci způsobují.

Sdílení informací o pohybu vlků je velmi důležité k zajištění preventivních opatření pro chovatele hospodářských zvířat, jejichž nezabezpečená stáda by vlk mohl napadnout. Včasným informováním o výskytu vlka a realizací opatření k zabezpečení pastvin je tak možné účinně bránit majetek chovatelů a umožnit tak vlkovi bezproblémové soužití s člověkem. Chovatelé mohou finance na preventivní opatření získat například z Operačního programu Životní prostředí.

Vloženo: 22. 12. 2017

---

PF 2018

 

Přejeme hodně zdraví, sil a úspěchů v Novém roce.
Děkujeme za přízeň a spolupráci.

---

Potvrzeno: na Broumovsku se druhý rok po sobě narodila vlčata

Zhruba půlroční mláďata v druhé polovině října již vzrůstem dosahovala téměř velikosti svých rodičů.

Vlčí smečka se na Broumovsku pohybuje druhým rokem. Letošní rozmnožování nyní prokázaly snímky z fotopastí Hnutí DUHA, které zachytily na několika lokalitách vlčata, nejvíce tři jedince. Na Broumovsku se tak pohybuje minimálně pět vlků.

Vlci mají pro naši přírodu pozitivní vliv, protože pomáhají redukovat počty srnců, jelenů a divokých prasat, která jsou přemnožená. Vlci tak nepřímo mohou snižovat škody, které divoká zvířata způsobují v lesích a na polích. Na druhou stranu vlci způsobují škody chovatelům dobytka, kteří doposud nebyli na přítomnost velkých šelem zvyklí a nemají svá stáda dostatečně zabezpečená.

Právě lepšímu zabezpečení stád před velkými šelmami pomůže nová dotační výzva z Operačního programu Životní prostředí. Chovatelé mohou žádosti podávat od začátku prosince a je pro ně vyčleněno čtyřicet milionů korun.

„I když jsme letošní rozmnožování vlků v oblasti očekávali a donesly se nám nepodložené informace o pozorování vlčat, průkazný záznam o jejich přítomnosti jsme dlouho neměli. Podařilo se to až teď na podzim. O aktuálním zjištění informujeme i místní chovatele ovcí a koz,“ konstatoval Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR, Správy CHKO Broumovsko.

„Škody způsobené velkými šelmami operativně řešíme. Naši pracovníci je přímo na místě posuzují, aby měl majitel nárok na náhradu. S chovateli průběžně jednáme, vysvětlujeme jim, jak stáda zabezpečit. Loni bylo na Broumovsku nahlášeno 89 zraněných a usmrcených ovcí, 6 koz a 8 telat. Zpětně jsme dostali informace také o dalších 48 ovcích, které se nepodařilo dohledat. Nelze tedy potvrdit, zda je skutečně zabili vlci. Letos bylo zatím hlášeno 92 ovcí, 3 telata a jalovice. Ačkoliv se nejedná o zcela přesná data – některé případy nejsou údajně hlášené – z meziročního porovnání je zjevné, že škody nestoupají,“ dodává Petr Kafka.

Vloženo: 20. 11. 2017

---

Letos přišly v Beskydech o život již dvě rysice

 

Již druhá mrtvá rysice byla nalezena letos v Moravskoslezských Beskydech. Místní chatař našel její tělo v úterý poblíž Butořanky pod Lysou horou. Podle porovnání se snímky z fotopastí Hnutí DUHA se jedná s největší pravděpodobností o dvouletou rysici Lauru, která letos v létě vodila dvě koťata.

Dvě Lauřina zhruba pětiměsíční mláďata mají bez matky minimální šanci na přežití ve volné přírodě. Nejsou sice již závislá na mateřském mléce, ale nedokáží si sama ulovit svou hlavní potravu, kterou je srnec, mohla by teoreticky jen kratší dobu přežívat na menších savcích, jako jsou drobní hlodavci. Není vyloučené, že se vyhladovělá mláďata mohou objevit i v blízkosti lidských obydlí. Ochránci proto žádají veřejnost, aby jakékoliv informace o pozorování rysích koťat z širšího okolí Lysé hory hlásili AOPK ČR, Správě CHKO Beskydy (tel. 607 837 854, e-mail beskydy@nature.cz ).

Nalezená mrtvá rysice vážila jen 10 kg a měla otevřenou zlomeninu zadní nohy. Pitva zvířete, která by měla určit přesnou příčinu smrti, bude provedena příští týden na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně.

Pro beskydskou populaci rysa ostrovida smrt Laury citelnou ztrátou i proto, že jde letos už o druhou rysici, která vodila nebo mohla porodit mláďata. Tělo rysice Lenky, sledovanou i pomocí telemetrického obojku v roce 2011–2012 v rámci projektu AOPK ČR „Monitoring velkých šelem v EVL Beskydy“, bylo v dubnu tohoto roku nalezeno v kolejišti železniční trati v Mořkově. Pitva rysice o váze 18,6 kg ukázala dobrý výživný stav zvířete, frakturu na lebce, známky prašiviny a drobné úlomky olova v podkožním tuku, které však nebyly ohrožující na životě. Jednoznačnou příčinu smrti se nepodařilo prokázat. Dle plodů zjištěných v děloze bylo zjevné, že rysice očekávala narození tří mláďat. Rysice Lenka za dobu života odchovala minimálně 9 koťat. Jeden z jejích synů je kocour Kryštof, který se již druhým rokem pohybuje v Moravském krasu.

„Budeme rádi, když se nám lidé ozvou, pokud někde opuštěná rysí koťata uvidí. Zvýší se tak šance na jejich přežití. Ztráty každého jedince z málo početné okrajové populace v Beskydech je velká škoda,“ konstatovala Dana Bartošová z AOPK ČR, Správy CHKO Beskydy.

František Jaskula ze Správy CHKO Beskydy řekl: „V současné době žije v CHKO Beskydy a jejím okolí kolem 10 dospělých rysů. Mezi nimi jsou i potomci uhynulé rysice Lenky. Kupříkladu rysí kocour, který se letos zabydlel v Moravském krasu, je podle genetické analýzy jejím synem. Rys je typicky lesním druhem, k přežití potřebuje rozsáhlé území a to vše ho činí poměrně zranitelným. Je ohrožen nelegálním lovem i stále častějšími střety s dopravou.“

Vloženo: 30. 10. 2017

---

Pozvánka na přednášku: Návrat velkých šelem do naší přírody

 

Ve středu 4. října se v ostravské zoologické zahradě uskuteční další přednáška z cyklu Zajímavosti ze světa zoologie. Říjnová přednáška bude pojednávat o problematice návratu velkých šelem do české přírody. Chcete se dozvědět, jestli je návrat těchto zvířat do naší přírody možný a jestli je možné soužití šelem a člověka? Pak Vás zveme na přednášku, kterou povede Jiří Labuda z Českého svazu ochránců přírody Carpathia.
Název přednášky: Návrat velkých šelem do naší přírody

Přednášející: Jiří Labuda, ČSOP Carpathia
Termín: středa 4. října 2017 od 16:00 hod.
Místo konání: přednáškový sál u vstupu do zoo
Realizaci přednášky finančně podpořil Moravskoslezský kraj.
Vstup na přednášku je zdarma.

Vloženo: 2. 10. 2017

---

Sympozium na téma vlk a rys

 

Vážené dámy a pánové,

Bavorský myslivecký svaz pořádá ve spolupráci s Bavorskou akademií lovu a přírody a Nadací Wildland dne 6. a 7. dubna 2017 ve Freyungu v Dolním Bavorsku sympozium na téma velké šelmy – rys a vlk.(viz přílohy).
Mnoho desítek let byly tyto dva druhy v Bavorsku a Německu považovány za vyhynulé. Díky reintrodukci před přibližně 30 lety se rys v Bavorsku opět usadil. Vlk prostřednictvím přirozené migrační trasy proniká do Německa posledních 12 let. Také v Bavorsku jsou pozorováni čím dál častěji jedinci a jsou brzy očekávány smečky. Migrace obou typů je možná i z alpské oblasti. To se však nesetkává s pozitivním přijímáním u všech skupin obyvatelstva. Obavy chovatelů dobytka a myslivců, ale i obavy turistů a majitelů psů náhle se postavit šelmě, je třeba brát vážně.

Jménem prezidenta Bavorského mysliveckého svazu Prof. Dr. Jürgena Vockeho Vás srdečně zvu na sympozium do Freyungu v Dolním Bavorsku, viz přiložený program. Přednášející osvětlí současnou situaci ve vztahu k oběma druhům zvěře a zejména řešení konfliktů, přinesou zkušenosti ze sousedních zemí. Tato akce bude simultánně tlumočena, za českou stranu s příspěvkem vystoupí pan prof. Jaroslav Červený.

Místo konání: Kurhaus Freyung, Rathausplatz 2, 94078 Freyung.

Vzhledem k omezenému počtu účastníků Vás prosím o písemnou přihlášku do 27. března 2017, viz dokument přihláška „Anmeldung“ v příloze. Rezervaci pokoje si, prosím, zajistěte sami. Náklady na občerstvení se hradí na místě při registraci. Budeme rádi, když toto pozvání budete šířit spolu s přihláškou dalším zájemcům. Podklady jsou k dispozici na požádání také v digitální podobě. Osobní přihlášení je vyžadováno vždy.

Sympozium na téma vlk a rys – Program
Přihláška

Vloženo: 25. 3. 2017

---

Auto srazilo vlka na dálnici D1

13. 3. 2017

Koncem minulého týdne byl na dálnici D1 na Havlíčkobrodsku usmrcen vlk. Zvíře bylo nalezeno mrtvé na poli u stého kilometru dálnice nedaleko obce Skorkov. Případ znovu otvírá otázku, zda při stavbě a rekonstrukcích dálnic dostatečně myslíme i na zvířata, která potřebují procházet volnou krajinou.

Mrtvou šelmu nalezl místní občan Václav Pinkas, který v pátek večer informoval Hnutí DUHA přes facebookové stránky Ochrana velkých šelem. Protože snímek pořízený mobilním telefonem naznačoval, že by se mohlo jednat o vlka, nález vyjeli následující den ověřit místní zoologové – Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Odborníci na místě potvrdili, že se s největší pravděpodobností skutečně jedná o vlka – samce o váze asi 40 kg – a odebrali vzorky pro genetickou analýzu, která by měla přesněji určit původ zvířete. Nejpravděpodobnější je, že pochází z takzvané středoevropské nížinné populace, jejíž centrum výskytu je v Německu a západním Polsku, zasahuje však také do České republiky. Smečky na Broumovsku a v Podbezdězí žijí od Skorkova vzdušnou čarou zhruba 130 kilometrů, což je vzdálenost, kterou mohou mladí vlci hledající nové teritorium překonat během několika dnů či týdnů. Usmrcené zvíře bude v dalším týdnu podrobeno pitvě na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze

Vlk se pokoušel překonat dálnici pár desítek metrů od mostu přes silnici mezi Skorkovem a Zbinohami. Podchody pod dálnicí, zvlášť pokud pod mostem prochází zároveň i silnice, však nejsou velkými šelmami příliš oblíbené. Vlci jsou tak nuceni přecházet dálnice vrchem, což je při velkém provozu na D1 a absenci speciálních nadchodů velmi nebezpečné.

Dálnice D1 je od 70. let 20. století pro velké savce v České republice významnou bariérou. Vedle vlků se ji pokoušejí překročit i losi a rysi. Posledním doloženým případem zabitého vzácného zvířete je rys, který byl nalezený před čtyřmi lety na osmdesátém kilometru u Koberovic na Pelhřimovsku.
Alespoň částečně by dalším kolizím mohly zabránit dobře navržené ekodukty, kterých je v Česku zatím minimum. Ty stávající byly často realizovány bez konzultací s odborníky na ochranu přírody a v důsledku toho stojí dnes většinou na zcela nelogických místech – například na pražském okruhu jich je sedm. Naopak v lokalitách, kde je jejich význam pro migraci velkých zvířat nesporný, tyto stavby často chybí.

Díky generální dohodě mezi rezorty dopravy a životního prostředí by v rámci aktuálně probíhající modernizace D1 měly být v oblasti Vysočiny vybudovány dva speciální ekodukty – jeden z nich na čtyřiadevadesátém kilometru, asi šest kilometrů západně od místa usmrcení vlka.

Výskyt dalších vlků nebo rysů není na Vysočině vyloučen. Ochránci přírody a zoologové se proto na jejich monitoring nyní více zaměří, plánují především intenzivnější využití fotopastí.

Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, www.ochranaprirody.cz

Vloženo: 16. 3. 2017

---

Mapování šelem v CHKO Beskydy

 

Vážení příznivci velkých šelem,
stejně jako v předešlých letech připravuje naše pracoviště mapování výskytu rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého v CHKO Beskydy a uvítá pomoc dobrovolníků z resortu ochrany přírody. V roce 2016 byl v Beskydech potvrzen výskyt všech tří uvedených druhů. Cenné poznatky o vývoji místní rysí populace získalo Hnutí DUHA v rámci monitoringu pomocí fotopastí. Vlci o sobě dali vědět řadou útoků na nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata. Vzácně byla zaznamenána přítomnost medvědů. Důležitou součástí monitoringu velkých šelem nadále zůstává zjišťování jejich pobytových znaků (stopy, trus, kořist….). Sběr aktuálních zoologických údajů je jako každoročně hlavním cílem letošního mapování na území CHKO Beskydy (1 200 km2).

Letošní „sčítání“ proběhne ve čtvrtek 23. února a pátek 24. února 2017 (především pro pracovníky AOPK, národních parků aj.) s možností pokračovat o víkendu – v sobotu 25. února a neděli 26. února 2017, kdy se do akce tradičně zapojují dobrovolní strážci a další zájemci. V případě „stopařsky nevhodného“ počasí (trvalé sněžení, déšť) bude mapování provedeno v jednom ze dvou náhradních termínů (o týden nebo dva později).

Úvodní školení a rozdělení tras proběhne pro přihlášené zájemce ve středu 22. 2. 2017 večer na Správě CHKOB v Rožnově p.R. (cca od 18 hod.) – místo a čas ještě aktuálně potvrdíme nebo upřesníme podle situace. Účastníci minulých mapování, kteří budou chtít projít „svou“ trasu, případně i někteří noví zájemci, kteří nemají možnost přijet ve středu na Správu CHKOB, mohou po předchozí konzultaci s koordinátorkou, vyrazit z místa svého bydliště nebo ubytování rovnou do terénu – tj. bez cesty do Rožnova – podklady jim zašleme elektronickou poštou.

Všechny zájemce prosíme, aby nejlépe do 10. 2. 2017 kontaktovali koordinátorku mapování: RNDr. Danu Bartošovou (dana.bartosova@nature.cz, tel. 571 654 293 kl. 36, mobil 607 837 854) a sdělili: počet mapovatelů, od kdy do kdy se mapování zúčastní, zda mají k dispozici vozidlo, zda se zúčastní úvodního proškolení – pokud ne, kterou lokalitu či trasu mapování preferují.

Veškeré náklady si účastníci hradí sami – u pracovníků resortu ochrany přírody předpokládáme, že nebude problém si náklady vyúčtovat v rámci cestovních příkazů. Ubytování si mapovatelé zajistí sami – mohou si vybrat z pestré nabídky zdejších ubytovacích zařízení v různých cenových relacích (na internetu).

Mapování se uskuteční i v případě, že v Beskydech nebude souvislá sněhová pokrývka – za této situace budou sledovány stopy v blátě. Bude-li dostatek sněhu, je nezbytné vzít si s sebou lyže nebo sněžnice – před akcí upřesníme. Každá mapovací skupina by měla mít k dispozici fotoaparát a podle možností i přístroj GPS.

Autor: Správa CHKO Beskydy http://beskydy.ochranaprirody.cz/aktuality/mapovani-selem-v-chko-beskydy-2017/

Vloženo: 13. 2. 2017

---

Výběrové řízení ČSOP Ochrana biodiverzity 2017

 

Český svaz ochránců přírody vyhlašuje tradiční výběrové řízení programu Ochrana biodiverzity. Výběrové řízení je otevřené, to znamená, že kromě subjektů ČSOP se do nich mohou hlásit i jiné spolky, které splňují dané podmínky.

V případě jakýchkoli nejasností, problémů či přání kontaktujte garanta programu Ochrana velkých šelem, který je připraven s vámi přípravu projektů konzultovat.

• Propozice a přihláška
• Rozpočet

Vloženo: 6. 2. 2017

---

PF 2017

 

Přejeme hodně zdraví, sil a úspěchů v Novém roce.
Děkujeme za přízeň a spolupráci.

---

V Bílých Karpatech se objevil vlk

2. 11. 2016

Do této chráněné krajinné oblasti se vrátil po dvouleté přestávce.

Odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Bílé Karpaty potvrdili, že ovce a srnu poblíž Rudimova strhla právě tato šelma.

„Kromě poradenství a pomoci při administrování náhrady škody na hospodářských zvířatech nabízíme chovatelům nově k zapůjčení také sítě a elektrické ohradníky. Pokud šelmy způsobí škody, mají farmáři podle zákona nárok na finanční kompenzaci. Jsme v kontaktu s krajským úřadem, příslušnými obecními úřady i hospodáři,“ vysvětluje Jiřina Gaťáková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Bílé Karpaty.

„Chovatelům doporučujeme, aby svá hospodářská zvířata (zejména ovce, kozy či mladý skot) hlavně na noc řádně zabezpečili: umístili je například do pevného objektu nebo do vyšší, nejlépe dvojité ohrady v blízkosti domu, je-li to možné. Osvědčuje se také připěvnění barevných pruhů látky, takzvaných zradidel, na ohradu. Klasickou ochranou hospodářských zvířat na pastvině je trvalá přítomnost velkého pasteveckého psa u stáda – vyplatí se zejména při chovu většího počtu ovcí nebo koz. Zkušenosti z německé Lužice či Beskyd ukazují, že škodám je možné předcházet,“ říká Jiřina Gaťáková.

„Vlci jsou pro krajinu důležití. Jsou výborní lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnoženou spárkatou zvěř, která způsobuje značné škody zemědělcům i lesníkům. Velké šelmy si ke své obživě přednostně vybírají slabé a nemocné kusy a zvyšují tak kondici populace volně žijících srnců, daňků, muflonů i divokých prasat,“ uzavírá Jiřina Gaťáková.

Bílé Karpaty leží na okraji areálu, ve kterém se vlci pohybují. Letos byla hlášena jejich pozorování z Beskyd a slovenského příhraničí. V Bílých Karpatech se v posledních deseti letech objevili několikrát, nezdá se však, že by zde žila stabilní populace této vzácné šelmy.

Kromě karpatské populace přicházejí do České republiky vlci také z německo-polského pomezí, z oblasti Lužice. Jejich výskyt byl letos potvrzen na Kokořínsku, Broumovsku, Frýdlantsku, Jeseníkách, Šluknovském výběžku či Krušných horách.

Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, www.ochranaprirody.cz

Vloženo: 2. 11. 2016

---

Ochránci šelem z celých Karpat budou jednat v Rožnově

17. 10. 2016

Experti sedmi států Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat se zaměří na to, zda je reálné chránit velké šelmy, jako jsou medvěd, vlk a rys, v tomto rozsáhlém komplexu pohoří podle jednotných pravidel.

„Podmínky jsou v jednotlivých státech různé, ale problémy všude stejné. Velké šelmy všude v Karpatech ohrožuje zejména doprava, zastavování krajiny či pytláctví. Prostupnost krajiny je pro ně klíčová, protože potřebují velký životní prostor. S kolegy proto budeme jednat o tom, co pro tato krásná zvířata můžeme společně udělat, aby z přírody postupně úplně nezmizela. Zvířata neznají státní hranice, proto bychom měli při jejich ochraně postupovat společně,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která konferenci společně se Sekretariátem Karpatské úmluvy pořádá.

To, že se konference koná právě v chráněné krajinné oblasti Beskydy, je více než symbolické. Právě Beskydy jsou totiž jediným místem, kde se v České republice všechny tři šelmy vyskytují společně.

Experti státních i nestátních organizací ze sedmi států Karpatské úmluvy (ČR, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Ukrajina, Srbsko, Maďarsko) budou v Rožnově pod Radhoštěm jednat od úterka18.10 do čtvrtka 20.10. Kromě diskusí nad možným společným plánem péče o velké šelmy zde bude také podepsáno Memorandum o spolupráci mezi Karpatskou úmluvou a Mezinárodní unií pro lov a ochranu přírody (International Council for Game and Willife Conservation). V pátek pak účastníci vyrazí na terénní exkurzi do národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův Mlýn.

Poznámky:
[1] Hlavním organizátorem konference „Large Carnivores` Protection in the Carpathians“ je AOPK ČR společně se Sekretariátem Karpatské úmluvy, akci podpořili jako přidružení partneři ČZU a ÚBO AV ČR. Konference je financovaná z německého dotačního titulu AAP (Advisory Assistance Programme) pro ochranu životního prostředí v zemích střední a východní Evropy, Kavkazu a střední Asie. Dotační titul je poskytován německým Federálním ministerstvem životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti

[2] Více na http://chm.nature.cz/dalsi-mezinarodni-zavazky/karpatska-umluva/

Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, www.ochranaprirody.cz

Vloženo: 17. 10. 2016

---

Vlci se na severozápadě Čech objevují i v Krušných horách

8. 9. 2016

Po Kokořínsku, Broumovsku, Frýdlantsku, Jeseníkách či Šluknovském výběžku se letos téměř po dvou stech letech (poslední záznam o výskytu vlka v Krušných horách je z roku 1825) podařil potvrdit výskyt vlků i v oblasti Krušných hor. V předchozích několika letech se tu vlci sporadicky objevovali, zejména v zimních měsících. Nálezy stop či jednotlivá hlášení o výskytu se ale nepodařilo exaktně ověřit. Jednalo se pravděpodobně pouze o migrující jedince. První potvrzené zjištění lze tedy datovat až do letošního roku, kdy v oblasti Abertam došlo k opakovanému stržení ovcí.

Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, www.ochranaprirody.cz

Vloženo: 8. 9. 2016

---

Na Broumovsku se narodila vlčata, dokazují záběry z fotopastí

7. 9. 2016

 

 

Vlci, kteří se na Broumovsku usadili na podzim roku 2015 [1], přivedli letos na jaře na svět minimálně dvě mláďata. Rozmnožování potvrdili během léta pracovníci Hnutí DUHA Olomouc prostřednictvím nahraného vlčího vytí a také díky záběrům z fotopastí. V Broumovském výběžku se tak nyní prokazatelně pohybují minimálně čtyři vlci. Následující sestřih několika záběrů hrajících si broumovských vlčat mění dosavadní pohled na rozšíření vlka obecného v České republice.

 

 

 

 

První rozmnožování vlků na našem území po více než sto letech bylo v roce 2014 zaznamenáno v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj. Vlci se zde úspěšně rozmnožují již třetí rok po sobě.[2] [3] Znovuosídlení Broumovska vlky a jejich rozmnožování jen potvrzuje trend návratu těchto dříve vyhubených šelem do české krajiny. V České republice se nyní prokazatelně rozmnožily dva páry vlků.

 

 

Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, www.ochranaprirody.cz

Vloženo: 7. 9. 2016

---

Fotopasti potvrdily úspěšné rozmnožování vlků na Dokesku

18. 7. 2016

Vlci v Máchově kraji ukázali letošní vlčata.

Místní vlčí smečka v předloňském i loňském roce vyvedla mladé, a protože chování dospělých vlků napovídalo rozmnožování i v roce letošním, pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR napjatě očekávali, zda a kdy se vlčata objeví na fotopastech instalovaných v národní přírodní rezervaci Břehyně – Pecopala.

Po delší odmlce, kdy se na fotopastech objevovali vlci jen sporadicky a jednotlivě (stejně jako i v minulých letech v tomto období), čekalo na pracovníky Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj milé překvapení. Na jedné z fotopastí se ukázala vlčata. Celkem se podařilo pořídit několik desítek záznamů 1-4 vlčat. Vlčata jsou na snímcích viditelně v mladším věku než jejich sourozenci v minulých letech, čemuž odpovídá i jejich zachycení již na konci června, zatímco např. v roce 2014 byla mláďata zachycena až na přelomu července a srpna. Vlčí smečka se tak opět rozmnožila, i když celkový počet jejich členů není aktuálně přesně znám (na podzim smečku tvořilo 7-8 vlků). Je dost pravděpodobné, že některá z předloňských a loňských mláďat již smečku opustila či v nejbližší době opustí a budou se snažit najít nová teritoria.

Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, www.ochranaprirody.cz

Vloženo: 20. 7. 2016

---

ŠELMY BESKYD

URSUS ZÁŽITKOVÉ CENTRUM DOLNÍ LOMNÁ
a INFORMAČNÍ STŘEDISKO CHKO BESKYDY
Vás srdečně zve na přednášku

Vloženo: 17. 2. 2016

---

Po deseti letech se do Jeseníků vrátil vlk

4. 2. 2016

Začátkem roku získali přírodovědci záběry zachycující vlka. Je to po mnoha letech přímý důkaz o pohybu této vzácné šelmy v Jeseníkách.

Na otázku, zda v Jeseníkách žijí rysové a vlci, hledají odpověď odborníci z Hnutí DUHA Olomouc ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR – Správou CHKO Jeseníky, Lesy ČR a Českým svazem ochránců přírody.

Záběry vlka jsou k dispozici zde.

Projekt monitoringu šelem v Jeseníkách probíhá celou zimu, již nyní ovšem ochránci přírody mohou potvrdit, že se zde pohybuje minimálně jeden vlk. Nově zjištěný výskyt v Jeseníkách souvisí s postupným návratem velkých šelem do naší krajiny.

Vlk jako vrcholový predátor může pomoci s regulací přemnožených kopytníků. Severní okraj Hrubého Jeseníku, ve kterém byl videozáznam pořízen, poskytuje velkým šelmám dostatek potravy – divoká prasata, daňky či jeleny. I když vlci dokáží jejich počty snížit, v zásadě nebrání ani rozumnému mysliveckému hospodaření.

Vlk obecný se v Jeseníkách běžně lovil ještě v druhé polovině 19. století. Vyhuben byl v roce 1908, kdy je u Zábřehu datován poslední zástřel. Velmi ojediněle se tato psovitá šelma na území Jeseníků začala vracet po druhé světové válce. Posledním doloženým důkazem o výskytu vlka v Jeseníkách je zastřelený jedinec z roku 2005 nedaleko Břidličné.

„Informace o záznamu vlka se k nám dostala během několika hodin od jeho průchodu před fotopastí. Pochopitelně jsme toho využili a podařilo se nám přímo v terénu zkontrolovat charakteristickou stopní dráhu, změřit délku kroku i velikost samotné stopy. Všechny zaznamenané parametry odpovídaly vlkovi a podtrhly tak věrohodnost krátkého videozáznamu,“ řekl Petr Šaj, zoolog AOPK ČR, regionálního pracoviště Olomoucko, oddělení Správa CHKO Jeseníky.

Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, www.ochranaprirody.cz

Vloženo: 9. 2. 2016

---

Rys ostrovid potvrzen i v Jizerských horách

19.1.2016

Nová fotodokumentace poprvé nezpochybnitelně potvrdila výskyt rysa ostrovida v Jizerských horách.

Podařilo se to díky spolupráci Hnutí DUHA Olomouc a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy chráněné krajinné oblasti Jizerské hory v rámci společného monitoringu evropsky významných druhů šelem v České republice. Stalo se to vzápětí po nových nálezech, svědčících o dalším rozmnožování vlčí smečky na Dokesku. Počátek nového roku tak přinesl do severních Čech další pozitivní zprávu o výskytu velkých šelem.

Snímek rysa je první fotodokumentací této šelmy na české straně Jizerských hor (v loňském roce byl rys zachycen v Polsku). Vzhledem k velikosti domovských okrsků velkých šelem se může jednat o téhož rysa, který byl v minulých letech zaznamenán v Krkonoších. Také zde probíhá intenzivní monitoring, který organizuje Správa Krkonošského národního parku. Tuto zimu se však rysa vyfotografovat zatím nepodařilo.

První fotografie nejsou příliš kvalitní, je však na nich patrná minimální skvrnitost zvířete. Zoologové doufají, že portréty kočkovitého predátora budou v severních pohořích přibývat a jedinečné skvrnění na srsti umožní spolehlivou identifikaci jednotlivých zvířat. To by pomohlo upřesnit odhady o početnosti šelem v severních Čechách. Podle nejnovější publikace, která shrnuje dosavadní poznatky o výskytu velkých šelem v širší oblasti Jizerských hor, Krkonoš, Górach Stołowych a na Broumovsku, se v letech 2012–13 vyskytovali na tomto území minimálně 2–3 rysi.

Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem Hnutí DUHA Olomouc, řekl:

Rysi a vlci se postupně vracejí do našich pohraničních hor. Je to výborná zpráva pro milovníky naší přírody i pro lesy a lesníky. Rys se živí především srnci, občas i kolouchy nebo laněmi. V přírodě tak rys plní důležitou funkci: reguluje přemnožené kopytníky a pomáhá tím udržovat přírodní rovnováhu. Návrat šelem je pomalý a lidé tak mají čas si na jejich přítomnost zvyknout. Zatím nevíme, zda se jedná o migrujícího jedince nebo zvíře, které se se se v Jizerských horách a Krkonoších usadilo trvale. Doufáme, že na nám další informace přinesou snímky z fotopastí a výsledky genetických analýz – pokud se podaří najít vzorky trusu.

Jiří Hušek, AOPK ČR, ředitel Regionálního pracoviště Liberecko, řekl:

Pro jizerskohorské ochranáře a lesníky jsou snímky z fotopasti potvrzením toho, co vědí už několik let, tedy že se rysi v našich horách postupně zabydlují a stávají se sice vzácnou, ale snad trvalou součástí přírody chráněné krajinné oblasti. Někoho možná překvapí, že tyto plaché šelmy mohou najít prostředí k životu v Jizerských horách, které „praskají ve švech“ pod náporem návštěvníků v zimě i v létě. Ale například obtížně přístupná skalnatá „divočina“ Jizerskohorských bučin s jednou z největších národních přírodních rezervací v ČR zaujímá takřka třicet čtverečních kilometrů a poskytuje dostatek potravy i klidu pro život a rozmnožování nejen rysů, ale i dalších vzácných živočichů.

Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, www.ochranaprirody.cz

Vloženo: 22.1.2016

---

Vlčí smečka na Dokesku se rozrostla

Potvrdily to záznamy z fotopastí, které zachytily minimálně sedm vlků.

Smečka vlků, která v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj v roce 2014 poprvé vyvedla mláďata, se v uplynulém roce rozrostla minimálně o dvě vlčata (v roce 2014 byla mláďata nejspíše tři). Rozmnožování během léta 2014 potvrdila nahrávka vytí a záznamy z fotopastí Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj. Fotopast Hnutí DUHA Olomouc nedávno odhalila, že se v oblasti aktuálně vyskytuje minimálně sedmičlenná smečka. Následující videozáznam tak mění dosavadní pohled na dokeskou smečku:

 

 

Jedná se o dva záběry následující těsně za sebou, kdy na prvním projdou kolem fotopasti tři vlci (celkově jich je na záběru vidět šest), na dalším záběru pak proběhnou ještě čtyři zvířata.

 

 

Přesný původ mrtvého vlka nalezeného začátkem října u Brenné na Dokesku není znám. Až detailnější genetické analýzy ukážou, zda měl nějaký příbuzenský vztah ke kokořínské smečce. V současné sedmičlenné smečce se mohou vyskytovat jak mláďata z předloňského (2014), tak loňského (2015) vrhu, která již v tuto dobu dosahují velikosti dospělých vlků a na fotopastech nemusí být jednoznačně odlišitelná. Smečku mohla některá z vlčat narozených v roce 2014 již opustit, počet vlků narozených v roce 2015 tak může být i vyšší než dva.

Videozáznam byl pořízen v rámci projektu podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska „Monitoring evropsky významných druhů šelem ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000“ (více na monitoring.selmy.cz) na kterém spolupracuje Hnutí DUHA Olomouc, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Univerzita Karlova, Ostravská univerzita a správy Krkonošského národního parku a Národního parku České Švýcarsko.

V oblasti výskytu dokeské vlčí smečky je dostatek kořisti – divoká prasata, daňci, jeleni, srnci. Právě regulace těchto v české krajině přemnožených zvířat je jedním z největších přínosů přítomnosti vlka u nás. „Vlk je na vrcholu potravního řetězce, má tak v přírodě své nezastupitelné místo. V dnešní kulturní krajně zároveň zůstává dost prostoru i pro rozumné myslivecké hospodaření s divokými kopytníky,“ doplnil Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc.

O postupném návratu velkých šelem do ČR pojednává také nový dokument Jana Svatoše Causa Carnivora, který bude mít v pondělí 18. ledna severočeskou premiéru v Doksech. Po filmu bude následovat debata s odborníkem Hnutí DUHA na velké šelmy Miroslavem Kutalem, zoologem Správy CHKO Kokořínsko-Máchův Kraj Lubošem Beranem a předsedou okresního mysliveckého spolku v České Lípě Petrem Lípou. Návštěvníci se zde mohou těšit i na první záběry divokých vlků z Dokeska, které při natáčení vznikly.

Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, www.ochranaprirody.cz

Vloženo: 11.12.2015

---

Na Broumovsku zachytila fotopast vlka

Během podzimu bylo v chráněné krajinné oblasti Broumovsko opakovaně pozorováno zvíře nápadně podobné vlku. V polovině listopadu ho zachytila i fotopast, kterou zde instalovali odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Naše fotopasti kontroluji přibližně jednou za měsíc, tentokrát nás mezi obvyklými záběry jelenů, divokých prasat a srnek čekalo překvapení v podobě vlka. Objevil se na lesní pěšině severně od Teplic nad Metují,“ Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, správy CHKO Broumovsko.

Fotografie podle odborníků potvrzuje výskyt vlka téměř na sto procent. I v některých předchozích hlášeních z terénu byly dobře uvedeny jeho rozlišovací znaky. Tedy vyšší, štíhlejší postava, lehčí krok, širší a špičatější hlava s trojúhelníkovitýma ušima, huňatý, spíše dolů svěšený ocas. Pozorovatele často překvapila menší plachost zvířete a tak vznikla domněnka, že vlk mohl utéct chovatelům. Tuto variantu nelze zcela vyloučit. Avšak i volně žijící vlk může přicházet k lidským obydlím, hledat zde potravu a přicházet do kontaktu s domácími psy.

Vlci dokážou v krátkém čase překonat stovky kilometrů. Nejbližší divoké populace se nacházejí v německé Lužici a na moravsko-slovenském pomezí v Beskydech. V poslední době byli vlci opakovaně zaznamenáni i na Šumavě a v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, kde dokonce vyvedli mláďata. V České republice jsou jeho pozorování stále vzácná, zpravidla se jedná o migrující jedince. Počet divokých vlků na území ČR se odhaduje na 10 kusů.

Pozitivní vývoj početnosti divokých vlků v Německu naznačuje, že by se mohli stát trvalou součástí i naší přírody. „Dokázali se tam přizpůsobit a přežívají i v poměrně hustě osídlené krajině. Loví zejména staré a nemocné kusy zvěře a tím přispívají k ozdravení jejich populací. Mohou pomáhat regulovat přemnožená divoká prasata a také jeleny a srnce, kteří nadměrným okusem poškozují lesní porosty. Na případné škody způsobené chovatelům hospodářských zvířat myslí u nás zákony a hradí je stát,“ dodává Petr Kafka.

Velké šelmy se v krajině potýkají s mnoha nástrahami. Přestože se jedná o chráněné druhy, ohrožuje je pytláctví, zmenšování jejich životního prostoru a střety s automobily. Pro zachování zdravých populací všech velkých zvířat je velmi důležité udržení nebo zlepšení migrační propustnosti krajiny. Na tu je třeba myslet nejen při projektování nových dopravních staveb, ale také v širších souvislostech při plánování územního rozvoje sídel i celých regionů .

„Současná pozorování vlků a rysů na Broumovsku jsou unikátní a patří k hmatatelným výsledkům evropské ochrany přírody. Dokazují také rostoucí toleranci nás všech k divoké přírodě,“ uzavírá Petr Kafka.

Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, www.ochranaprirody.cz

Vloženo: 11.12.2015

---

V Beskydech byl autem sražen další rys

16.11.2015

Mladá rysice zahynula na silnici nedaleko Rožnova pod Radhoštěm. V posledních týdnech je to už druhý případ.

Mrtvou rysici našli lesní dělníci. Když přijížděli k místu nehody, viděli dalšího rysa, sedícího vedle mrtvého zvířete. Pracovníci Lesní správy v Rožnově p.R. kadáver vyzvedli a předali Správě CHKO Beskydy. Mladá rysice vážila 9 kg a rys, který ji doprovázel, byl buď sourozenec, anebo matka.

Podle zjištění Hnutí DUHA Olomouc, které se dlouhodobě zabývá fotomonitoringem velkých šelem, je tento rys jedním ze tří letošních mláďat rysice, telemetricky sledované v rámci nedávno ukončeného projektu „Monitoring velkých šelem v evropsky významné lokalitě Beskydy“

„V údolí Rožnovské Bečvy byla v poslední době v důsledku stále intenzivnější a rychlejší dopravy usmrcena celá řada vzácných a chráněných živočichů – několik vyder, bobr, užovka stromová a další hadi, ještěrky, obojživelníci, jezevci atd. Je zřejmé, že provoz na silnicích je vůči živé přírodě stále nepřátelštější a že je nezbytné přistoupit k ochranným opatřením,“ konstatuje František Jaskula, AOPK ČR, ředitel regionálního pracoviště Správa CHKO Beskydy.

„CHKO Beskydy je jednou z našich klíčových jádrových oblastí s výskytem velkých savců. Právě proto jsme připravili projekt Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR. Ten vymezí tzv. vrstvu biotopů zvláště chráněných druhů velkých savců a určí kritické oblasti, kam bude možné cílit ochranná opatření,“ dodává Martin Strnad, zoolog AOPK ČR.

Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, www.ochranaprirody.cz

Vloženo: 17.11.2015

---

Odborníci budou zkoumat, zda se na Broumovsku skutečně pohybuje vlk

11.11.2015

V posledních týdnech přibývají v chráněné krajinné oblasti Broumovsko pozorování zvířete, které nápadně připomíná dospělého vlka. Odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se proto v následujících měsících zaměří na vyhodnocování dostupných informací, aby prověřili, zda se skutečně o vlka jedná.

„Pozorování máme hlášeno z několika míst, naše fotopasti, které máme v terénu, však doposud žádné zvíře podobné vlku nezachytily. Podařilo se však získat snímek, na kterém je vyfocena v mlze psovitá šelma, podle oslovených expertů by to vlk být mohl. Jakmile napadne sníh, pokusíme se nalézt stopy nebo zbytky trusu a chlupů pro genetickou analýzu. Ta by pak jednoznačně prokázala, zda se jedná o vlka či nikoli,“ vysvětluje Hana Heinzelová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Broumovsko.

Pomáhat při sledování a analýzách vzorků bude i Hnutí DUHA Olomouc, které na Broumovsku provádí sledování v rámci projektu „Monitoring evropsky významných druhů šelem ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000“ podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. „Mapování, které na Broumovsku probíhá, je součástí rozsáhlého projektu. Ten zahrnuje také severní Čechy, Krkonoše nebo Jeseníky. Kromě vlka se zaměřuje také na rysa ostrovida a kočku divokou. Na Broumovsku nám s monitoringem pomáhá 10 fotopastí a několik místních spolupracovníků. Určitě uvítáme určitě i další hlášení zajímavých pozorování od veřejnosti“, říká Miroslav Kutal, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc.

Výskyt vlků na Broumovsku byl prokázán již na jaře roku 2013, kdy se podařilo nalézt stopní dráhu a trus. Od té doby však žádné další pobytové znaky objeveny nebyly. Do této oblasti se vlci šíří pravděpodobně z německo-polského pomezí, z oblasti Lužice. Odhaduje se, že tam žije v několika smečkách více než 100 jedinců. Z tamější populace vlci již před dvěma lety doputovali do chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj, kde vloni dokonce vyvedli mláďata. Bylo to první doložené rozmnožování vlků po více než 100 letech.

„Vlci jsou pro krajinu důležití. Jsou výborní lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnožená divoká prasata, jeleny a srnce, kteří nadměrným okusem ničí v lesích mladé stromky. Za případné škody, které by vlci způsobili na domácím zvířectvu, mají hospodáři podle zákona nárok na finanční kompenzaci,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Vlci byli v České republice vystříleni koncem 19. století. V posledních letech se začínají stejně jako do dalších států postupně vracet. Česká republika má dva základní zdroje pro obnovu výskytu: slovenskou a německo-polskou populaci. Do chráněné krajinné oblasti Beskydy přicházejí vlci ze Slovenska – v posledních několika letech ale spíš výjimečně, zejména kvůli pytlákům a migračním bariérám, jako jsou velké silnice. Do severovýchodních Čech by mohli vlci přicházet právě z oblasti Lužice.

„Vztah člověka a vlka je opředen mnohými pověstmi a ta o červené Karkulce je opravdu jen pohádka. Za posledních zhruba dvě stě let nebylo věrohodně v Evropě zaznamenáno zabití člověka vlkem. Vlci jsou totiž velmi plaší,“ dodává František Pelc.

Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, www.ochranaprirody.cz

Vloženo: 17.11.2015

---

Smečka vlků se stále pohybuje na Dokesku

9.11.2015

Smečka 5 vlků se stále pohybuje na Dokesku, uhynulý vlk ke smečce možná nepatřil.

Měsíc starý nález uhynulého vlka u Brenné v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj vyvolal otázky, jak to bude s místní vlčí smečkou dále. Aktuální informace jsou však příznivé. Fotopasti jen v průběhu října zachytily vlky více než 200krát a to opět v oblasti národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala. V letošním roce se záznamy vlků ve fotopastech objevovaly zhruba do května, záznamů postupně ubývalo až na ojedinělé záznamy a vždy byl na snímku či videozáznamu jen jeden jedinec. I jiné pobytové stopy byly nalézány vzácně. Možnou příčinou mohla být i těžba dřeva a s tím související rušení zvířat přímo v národní přírodní rezervaci. S přesunem těžby na jiná místa se vrátili i vlci, na většině snímků jsou sice jen jednotlivá zvířata, nicméně na několika videozáznamech je vlků zachyceno dokonce až pět. Z počtu zvířat zachycených fotopastí by se tak dalo usuzovat, že ve smečce v letošním roce nedošlo k žádným změnám. Zda je to pravda, či zda nám některé důležité aspekty ze života smečky unikají, zatím není úplně jisté. Jednou z nejasností je i snímek mladého vlka z konce září, který by mohl odpovídat letošnímu mláděti.

Fotopasti i v místech s výskytem vlků zaznamenávají stále velké množství zvěře a to především černé (divoká prasata), ale také jelení, srnčí a daňčí.

Překvapivé jsou i výsledky genetických analýz uhynulé vlčice provedené odborníky z České zemědělské univerzity a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle dosavadních výsledků se genotyp uhynulého zvířete nalezeného začátkem října u Brenné zatím neshoduje s žádným profilem DNA získaným z trusu sebraného v oblasti domovského okrsku smečky. Bude ale potřeba zpracovat další vzorky získané před úhynem vlčice, aby bylo možné příslušnost ke smečce potvrdit nebo vyloučit se statistickou jistotou.

Autor: AOPK ČR, RP Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Vloženo: 17.11.2015

---

Mezinárodní seminář „Odlévání zvířecích stop“

sobota 24. října 2015 od 10⁰⁰ hod.

1. Slovensko-české informační centrum Kohútka

Vedoucí akce Ing. František Šulgan (ZO ČSOP Radegast)

Součástí akce je i přednáška Mgr. Michala Bojdy „Monitoring velkých šelem v Javorníkách“

Účastnický poplatek 100 Kč na místě, přihlášky zasílejte emailem na adresu: nemcovamar@seznam.cz

V informačním centru je umístěna výstava o díle Dušana Jurkoviče

Vloženo: 22.10.2015

---

Český svaz ochránců přírody vypisuje odměnu 50 000 Kč za dopadení lovce vlků

8.10.2015

V souvislosti s včerejším oznámením Agentury ochrany přírody a krajiny (www.nature.cz) o nálezu zabitého vlka na Českolipsku vypisuje Český svaz ochránců přírody odměnu za poskytnutí informace vedoucí k dopadení a potrestání každého, kdo by úmyslně zavinil usmrcení vlka kdekoliv na území České republiky. Výše odměny je stanovena na 50 000 Kč.

Kdokoliv by věděl informace vedoucí k odhalení pachatele zástřelu, ubití, otrávení či jiného způsobu úmyslného zabití vlka v České republice nechť se obrátí na Policii ČR případně informace poskytne i Českému svazu ochránců přírody (info@csop.cz, 222516115).

Vloženo: 9.10.2015

---

Mládě rysa bylo usmrceno autem v Lidečku na Vsetínsku

8.10.2015

V neděli 4.10.2015 večer srazilo auto mladého rysa ostrovida na frekventované silnici I/57 mezi obcemi Lidečko a Lužná. Mrtvé rysí kotě nalezl místní živnostník, který je předtím k večeru pozoroval pobíhat samotné v okolí silnice. Viděl dokonce, jak si hrálo s jeho kočkou. K události došlo v nezastavěném území, které ochrana přírody dlouhodobě eviduje a chrání jako významný migrační koridor velkých savců mezi Javorníky a Vizovickými vrchy.

Nález mrtvého rysa je dalším z dokladů o významu tohoto koridoru pro vzácné šelmy. Dřívější pozorování potvrzují, že tudy procházejí také medvědi a vlci. Na druhé straně však přítomnost osamělého mláděte vzbuzuje obavu o osud jeho matky – není jasné, zda se rysice nestala oběti jiné dopravní nehody nebo pytláctví.

Pracovníci AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Beskydy, a Hnutí DUHA převzali v pondělí 5.10.2015 mrtvého rysa a provedli šetření na místě samém. Tělo rysátka bude využito k získání odborných poznatků o tomto jedinci (genetika, přítomnost parazitů aj.) a bude z něho zhotoven preparát.

Hnutí DUHA a Správa CHKO Beskydy navrhují omezení rychlosti v kritických úsecích křížení migračních koridorů, aby silnice byly bezpečnější pro šelmy i pro řidiče. Tento požadavek vyplývá i ze závěrů nedávno realizovaného projektu „Monitoring velkých šelem v evropsky významné lokalitě Beskydy“. Doporučuje se v nich úseky silnic, kde je prokázaná migrace zvířat, osadit dopravním značením „Pozor zvěř“ s dodatkovou tabulkou s omezením rychlosti na 50 km/hod v nočních hodinách (od setmění do rozednění). Zbytečná smrt mladé šelmy by měla být pobídkou k rychlému prosazení tohoto opatření v praxi.

Autor: RNDr. Dana Bartošová, AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy, tel. 607 837 854, dana.bartosova@nature.cz

 

 

 

Vloženo: 9.10.2015

---

Jeden z vlků Máchova kraje byl nalezen mrtvý

 

 

7.10.2015

 

 

Mrtvé zvíře bylo díky všímavosti houbaře nalezeno včera v lese nedaleko obce Brenná na Českolipsku, v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Zvíře nezahynulo přirozenou smrtí, bylo silně zakrváceno a kolem jsou další krvavé stopy. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, nyní konzultují nález s dalšími odborníky, aby se potvrdilo, zda se skutečně jedná o vlka. Zároveň budou zjišťovat příčinu smrti. Případ také předali Policii ČR. Vlk totiž patří mezi kriticky ohrožené živočichy.

„Mrtvé zvíře opravdu jako vlk vypadalo, ale musíme počkat na výsledky testů pro vyloučení záměny s křížencem či podobným plemenem psů. Komplikací jsou probíhající rozkladné procesy. Podle našeho názoru jsou tři varianty možné příčiny jeho smrti: zastřelení, zranění autem či konflikt s jiným zvířetem. Pokud se ukáže, že byl zastřelen, bude to každopádně hodně smutná zpráva. K případnému zástřelu zřejmě nedošlo na místě nálezu, nechceme proto v žádném případě obviňovat místní myslivce. Věřili jsme, že vlci mohou v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj bez problémů žít. Je tu totiž dost místa pro tyto krásné šelmy i lidi,“vysvětluje Ladislav Pořízek, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„K nálezu uhynulého vlka, u kterého ještě nebyla zjištěna přesná příčina úhynu, bych rád konstatoval, že pokud vlk neuhynul přirozenou smrtí, vždy bohužel padá podezření na myslivce. Zde bych se chtěl důrazně zastat myslivců, členů ČMMJ, kteří ctí a dodržují zákony. Nevěřím tomu, že by došlo k nějaké formě usmrcení vlka z jejich strany. Moc dobře vědí, že vlk je kriticky ohrožený živočišný druh, a je zde novým predátorem se kterým se snaží žít vedle sebe a vzájemně se respektovat,“ konstatuje Petr Lípa, předseda OMS Česká Lípa.

Zdejší vlky poprvé zachytily fotopasti v národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala v loňském roce. Páru šelem, které přišly z oblasti Lužice, se zde narodila mláďata. Je to první doložené rozmnožování vlků v Čechách po více než 100 letech.

„Vlci jsou pro krajinu důležití. Jsou výborní lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnožená divoká prasata, jeleny a srnce, kteří nadměrným okusem ničí v lesích mladé stromky. Za případné škody, které by vlci způsobili na domácím zvířectvu, mají hospodáři podle zákona nárok na finanční kompenzaci,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Vlci byli v České republice vystříleni koncem 19. století. V posledních letech se začínají stejně jako do dalších států postupně vracet. Česká republika má dva základní zdroje pro obnovu výskytu: slovenskou a německo-polskou populaci. Do chráněné krajinné oblasti Beskydy přicházejí vlci ze Slovenska – v posledních několika letech ale spíš výjimečně, zejména kvůli pytlákům a migračním bariérám, jako jsou velké silnice. Na sever Čech vlci přicházejí právě z oblasti Lužice.

Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, www.ochranaprirody.cz

Vloženo: 9.10.2015

---

Velké šelmy v Beskydech

3. a 4. října v ZOO Ostrava

Chcete se dovědět, jak těžký je návrat velkých šelem do naší přírody?
Je možné soužití šelem a člověka ve 21.století ?
Jak můžete pomoci k ochraně těchto vzácných zvířat ?
Přijďte do našeho stánku, který jsme připravili na dva víkendové dny ve spolupráci se Zoologickou zahradou v Ostravě.

 

 

 

 

---

Přijďte se podívat na výstavu
„Velké šelmy Šumavy a Beskyd“

Termín: 2.5. 2015 – 31.10.2015

Místo konání: Muzeum Šumavy, Náměstí 141, Kašperské Hory, http://muzeum.sumava.net/

Druh akce: Prodejní výstava ilustrací Ludvíka Kunce

Vloženo: 9.9.2015

---

Fotopast zachytila na Valašsku medvěda

„V lesích města Valašské Meziříčí, v lokalitě Podhájí zachytila fotopast v noci na 1. září asi dvouletého medvěda. Medvěd došel na vnadiště určené pro černou zvěř, kde hodoval v době od 20:10 do 21.04 hodin,“ popsal v úterý jednatel společnosti Městské lesy a zeleň Marek Netolička.

Zvíře zachytil přístroj, osobně ho nikdo nepotkal. „Lze předpokládat, že se jedná o plachého jedince, který byl patrně v nedávné době páření vytlačen z původního teritoria,“ dodal Netolička.

Jak má člověk reagovat, když narazí v přírodě na medvěda, se různí. V každém případě nepodlehnout panice, medvěd je plaché zvíře, většinou se rychle ztratí. Určitě také není dobré dívat se šelmě do očí, vhodné je působit klidně a pomalu se od něj vzdalovat. Další rady a tipy co dělat, když potkáte medvěda najdete zde.

 

 

Vloženo: 2.9.2015

---

Velké šelmy v Beskydech na chatě na Kamenitém

 

 

 

 

Vloženo: 9.8.2015

---

Vyšel nový zpravodaj CHKO Beskydy 1/2015 a velké šelmy jsou jeho ústředním tématem

Vyšel nový zpravodaj CHKO Beskydy a jeho ústředním tématem jsou velké šelmy. Ponořte se do článků Františka Jaskuly (vedoucí správy CHKO Beskydy) na téma Monitoringu velkých šelem v Beskydech a o ochraně velkých šelem.

Petr Konupka (ČSOP Salamandr) pro Vás udělal rozhovor s Jaroslavem Červeným o velkých šelmách, seznamuje Vás s projektem Velké šelmy a veřejnost a seznámí Vás také s Rysbookem.

Na závěr nabitého čísla o velkých šelmách se dočtete o aktuálních publikacích o velkých šelmách a již uváděné výsledky mapování velkých šelem v Beskydech 2015.

Stáhněte si nejnovější číslo zpravodaje CHKO Beskydy 1/2015 a dočtete se spoustu zajímavých informací ze světa velkých šelem.

Vloženo: 9.8.2015

---

Blondýn v Beskydech aneb setkání s rysem

Přes 60 návštěvníků, převážně rodičů s dětmi, si mělo možnost v neděli 15.2.2015 zblízka prohlédnout, pohladit či vyfotit mladého rysa ostrovida v nově rekonstruovaném Valašském ekocentru v bývalých kasárnách ve Valašském Meziříčí. Osmiměsíční rysí kocourek Blondýn pochází z rodinného zooparku Zájezd u Kladna a kvůli zdravotním problémům své matky byl od třetího dne svého života v lidské péči.

V rámci projektu „Setkání s rysem“ jezdí Blondýn po republice i do zahraničí. Organizátoři projektu – Jiří Beneš, Jiří Marek a Martin Tomáš tak propagují ochranu kočkovitých šelem.
Více na Facebooku „Setkání s rysem“.

Vloženo: 22.7.2015

---

Výsledky mapování velkých šelem v Beskydech:
odhadované počty se od loňska nezměnily

Jednatřicáté mapování rysů, vlků a medvědů v Beskydech, které proběhlo v únoru, potvrdilo, že počty těchto vzácných zvířat v posledních letech stagnují. Podle hrubého odhadu se zde pohybuje kolem 9 rysů a 3 vlci, výskyt medvěda se prokázat podle stop nepodařilo. Akce se zúčastnilo kolem 80 profesionálních a dobrovolných ochránců přírody. Organizovala ji Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy.

„Beskydské šelmy jsou velmi zranitelné. Ačkoliv rysové a medvědi žijí v Beskydech od 70. let minulého století a vlci od roku 1994, nikdy se jim nepodařilo vytvořit trvale prosperující populace. Náhlá a trvalá zmizení pravidelně pozorovaných jedinců z míst, kde se předtím trvale vyskytovali, svědčí o tom, že i v současné době představuje největší hrozbu pro rysa, vlka a medvěda pytláctví. Jejich budoucnost ve zdejším regionu proto závisí na respektování ochrany jednotlivých zvířat ze strany myslivců, na důsledné ochraně beskydské přírody a na zachování migračních tras velkých savců mezi Beskydami a slovenskou a polskou částí Karpat,“ vysvětluje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Beskydy.

Během čtyř dnů mapování byly šelmy identifikovány podle nálezů stop, trusu, zbytků kořisti, případně dalších pobytových znaků. Ty nasvědčují tomu, že na území Moravskoslezských Beskyd žije celkem 9 rysů, 3 dospělí a 6 dospívajících mláďat. Kromě nich se na české straně Javorníků a ve Vsetínských vrších přechodně objevují 3 rysové s trvalým výskytem na slovenské straně Javorníků. Z časově dlouhodobějšího monitoringu pak vyplývá, že se v širší oblasti Beskyd vyskytují pravděpodobně 3 vlci, jejichž rozlehlé teritorium zahrnuje kromě CHKO Beskydy i Slezské Beskydy a pohraniční území Slovenska a Polska.

Při mapování byli zjištěni další vzácní a chránění živočichové, jako vydra říční, jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý, žluna šedá, datel černý, krkavec velký. Mimo termín mapování byl pozorován mladý orel skalní. Překvapivý byl nález první žáby, skokana hnědého, který již ve druhé polovině února vylezl z úkrytu navzdory okolním sněhovým závějím.

Výsledky mapování budou uloženy do centrální databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody.

Poznámky:

Na území CHKO Beskydy podařilo získat 27 údajů o výskytu rysů a 4 údaje o přítomnosti vlků. V příhraniční slovenské oblasti (CHKO Kysuce) bylo získáno 5 údajů o rysech a 3 o vlcích. Mimo termín mapování bylo v širší oblasti Beskyd včetně slovenského pomezí letos zaznamenáno dalších 7 známek přítomnosti rysa a 19 údajů o vlcích. Hodnocení aktuálního stavu šelem se opíralo nejen o terénní nálezy z mapování, ale také o poznatky nedávno ukončeného projektu AOPK „Monitoring velkých šelem v EVL Beskydy“ a projektů ZO ČSOP Salamandr a Hnutí DUHA.

Kontakt:

Dana Bartošová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Beskydy, e-mail dana.bartosova@nature.cz, tel:607 837 854
Karolína Šůlová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, e-mail karolina.sulova@nature.cz, tel: 724102406

Vloženo: 18.6.2015

---

 

 

 

 

Zapojte se do monitoringu medvěda hnědého v NP Malá Fatra

 

 

Název akce: XIII. ročník monitoringu medveďa hnedého v NP Malá Fatra

Kde? NP Malá Fatra

Termín monitoringu: 12. – 14.6. 2015


Stejně jako v předchozích letech pořádá správa NP Malá Fatra tradiční monitoring naší největší šelmy – medvěda hnědého. Setkání vybraných dobrovolníků proběhne v zasedací místnosti Správy NP Malá Fatra (Hrnčiarska ulica 197, Varín) v pátek 12.6.2015 v 11.00 hod.

Pokud se chcete do monitoringu, přihlaste se výlučně přes formulář: monitoring@malafatra.org.

Informace o průběhu již proběhlých monitoringů najdete na našich stránkách. Novým zájemcům doporučujeme si nejprve prostudovat naše stránky a s případnými otázkami nás kontaktujte na adrese: monitoring@malafatra.org.

Další informace: http://www.malafatra.org/products/xiii-rocnik-monitoringu-medveda-hnedeho-v-np-mala-fatra/

Vloženo: 25.5.2015

---

 

 

 

Vloženo: 25.3.2015

---

 

 

 

 

Vloženo: 14.2.2015

---

 

 

Zveme Vás na promítání filmu Vlčie hory s besedou
„Velké šelmy v Beskydech“Organizátor: ČSOP Carpathia

 

 

Místo konání: chata Hrádek www.chatahradek.cz (49°36′58.884″N, 18°46′7.694″E) v obci Hrádek. Kontaktní osoba na chatě je paní Rychtárková, tel.: 558 321 904, mob.: 777 726 526

Termín besedy: 28.1.2015 v 16:15

 

 

 

 

Vloženo: 27.2.2015

---

Výběrové řízení ČSOP Ochrana biodiverzity 2015

Český svaz ochránců přírody vyhlašuje výběrové řízení programu Ochrana biodiverzity. Výběrové řízení je otevřené, to znamená, že kromě subjektů ČSOP se do nich mohou hlásit i jiné spolky, které splňují dané podmínky.

V případě jakýchkoli nejasností, problémů či přání kontaktujte garanta programu Ochrana velkých šelem, který je připraven s vámi přípravu projektů konzultovat.

• Propozice a přihláška
• Rozpočet

Vloženo: 10.2.2015

---

Přijďte si poslechnout zajímavé přednášky o velkých šelmách!

 

Název akce: Zoologické dny 2015

Organizátoři:

Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i., Ústav botaniky a zoologie PřF MU a Česká zoologická společnost

Místo konání: Brno – Pisárky, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, Lipová 41a

Termín přednášek: čtvrtek 12.2.2015, 15:00 – 17:15, posluchárna P101 – aula

Seznam přednášek:

• Barančeková M., Krojerová J., Konupka P., Homolka M., Vallo P., Koubek P.: Využití pobytových znaků při monitoringu velkých šelem v EVL Beskydy
• Krojerová J., Barančeková M., Konupka P., Koubek P.: Prostorová aktivita rysa ostrovida v EVL Beskydy
• Krajča T.: Výskyt velkých šelem na Jablunkovsku v letech 2011–2014
• Kovařík P., Kutal M., Machar I.: Je výskyt velkých šelem limitujícím faktorem pro chov ovcí v CHKO Beskydy?
• Barančeková M., Krojerová J., Vallo P., Koubek P.: Potvrzení přítomnosti vlka obecného (Canis lupus) a medvěda hnědého (Ursus arctos) na území EVL Beskydy na základě analýzy DNA
• Krojerová J., Barančeková M., Vallo P., Koubek P.: Ochranářská genetika rysa ostrovida na území EVL Beskydy
• Urban P.: „Veľká trojka“ a jej ochrana na Slovensku
• Mináriková T., Poledník L., Bufka L., Belotti E., Poledníková K., Romportl D.: Monitoring rysa ostrovida v širším Pošumaví – průběžné výsledky projektu Trans-Lynx
• Bufka L., Bednář J., Pfefferová Š., Bednářová H.: Unikátní pozorování interakce rysů ve volné přírodě aneb sociální život samotářské šelmy

Seznam posterů:

• OBR_8: Homolka M., Barančeková M., Konupka P., Krojerová J.: Potravní chování velkých šelem v EVL Beskydy
• OBR_11: Krajča T.: Výskyt velkých šelem na Jablunkovsku v letech 2011–2014
• OBR_12: Krojerová J., Barančeková M., Konupka P., Homolka M., Vallo P., Koubek P.: Extenzivní celoroční fotomonitoring rysa ostrovida v EVL Beskydy
• OBR_17: Romportl D.: Model konektivity habitatu BBA populace rysa

Další informace zde:http://zoo.ivb.cz/

Vloženo: 6.2.2015

---

Během února nás čekají dvě velké mapovací akce, přidejte se!

 

Název akcí: Mapování velkých šelem v Beskydech 2015 a Mapovací akce Lynx v Jeseníkách

Kde? CHKO Beskydy a CHKO Jeseníky

Termín mapování v Beskydech: od čtvrtka 19. února do neděle 22. února 2015. První dva dny jsou určeny především pro pracovníky AOPK, národních parků aj. O víkendu se k nim připojují dobrovolní strážci a další zájemci.

Termín mapování v Jeseníkách: od pátku 13. února do neděle 15. února 2015

Stejně jako v předchozích letech pořádá správa CHKO Beskydy tradiční mapování výskytu velkých šelem (rys, vlk, medvěd) a správa CHKO Jeseníky mapování rysa ostrovida a uvítají pomoc dobrovolníků nejen z celého resortu ochrany přírody.

Hlavním cílem je seriózní sběr aktuálních zoologických dat na velkém území v období vhodném pro sledování pobytových znaků šelem. Podle pobytových znaků (stopy, trus, kořist) se zjišťuje, kolik šelem se v mapovaném území pohybuje. Tato akce je dobrou příležitostí dozvědět se něco více o našich chráněných šelmách a setkat se s kolegy.

Při mapování výskytu šelem se stopaři v terénu pohybují po předem stanovených trasách na běžkách či sněžnicích, případně pěšky. K dispozici mají zákresové mapy a pomůcky pro dokumentaci. Při akci se kromě velkých šelem zaznamenává i výskyt ostatních druhů zvířat. Výsledky sčítání vyhodnocují Správy CHKO Beskydy a Jeseníky. Závěrečná zpráva z mapování bude k dispozici zhruba za měsíc.

Pokud se chcete do mapování zapojit kontaktujte koordinátory akce. Pro Beskydy RNDr. Danu Bartošovou ze Správy CHKO Beskydy (dana.bartosova@nature.cz, tel. 571 654 293 kl.23, 607 837 854). A pro Jeseníky Dušana Duhonského (dusan.duhonsky@nature.cz, tel. 584 458 640, 724 800 567).

V případě nepříznivého počasí, jako je trvalé sněžení či déšť, se akce uskuteční v náhradním termínu (o týden či dva později).

Vloženo: 5.2.2015

---

Setkání s rysem

 

 

Další informace a termíny konání besedy najdete na http://www.facebook.com/meetlynx

 

 

Vloženo: 29.1.2015

 

---

Spustili jsme nový web o velkých šelmách v rámci programu Ochrana velkých šelem, který spravuje Český svaz ochránců přírody