Medvěd hnědý

Rozšíření ve světě a v ČR

Medvěd hnědý je nejrozšířenějším druhem medvěda na světě. Obývá Evropu, Asii i Severní Ameriku. V celé Evropě žije kolem 50 000 medvědů, 14 000 vně území Ruska. Karpatská populace čítá zhruba 8 100 medvědů, Skandinávská populace 1 000 jedinců, 750 Balkánská populace a 150 všechna zbývající území (Dinárské pohoří, Apeninské pohoří či Pyreneje). Karpatská populace zahrnuje území Polska, Ukrajiny, Rumunska, Slovenska a České republiky.
Na Slovensku je jejich počet odhadován na 600–750 kusů. Koncem první třetiny 20. století hrozilo, že medvěd na Slovensku vyhyne. V důsledku intenzivního lovu zde přežívalo pouze 20 jedinců. V roce 1932 vyšlo nařízení o jeho celoroční ochraně. Po druhé světové válce už žilo na Slovensku 50–80 kusů, na přelomu 60.–70. let byl odhad 300 medvědů. Pak začal jejich počet rychle vzrůstat. Medvědí populace tady dosahuje hustoty 0,6–1,6 jedince na 1 000 ha, což je velmi vysoká populační hustota. Na Slovensku způsobují medvědi škody na domácím zvířectvu, včelích úlech a již po řadu let je povolován odstřel na výjimku.

Současné rozšíření medvěda hnědého v Evropě (LCIE, Kaczensky et al. 2013)

Poslední medvěd v Čechách byl zastřelen v roce 1856 na Šumavě, zatímco zástřely původních beskydských medvědů jsou známy z let 1822, 1860, 1876, 1885, 1886, 1887, 1890. K prvnímu opětovnému výskytu na území ČR došlo v letech 1970–1972, kdy byl 1 kus zjištěn na Stolové, severně od Kněhyně na území Moravskoslezských Beskyd. Začátkem 80. let bylo v této oblasti zaznamenáno více případů pozorování medvědů a ti zde dokonce i několikrát přezimovali. Po roce 1983 se medvědi zdržovali jen v málo osídlené lesnaté oblasti hraničící se Slovenskem a přes téměř každoroční výskyt byli jen zřídka pozorováni. K dalšímu oživení migrací došlo na přelomu 80. a 90. let.

V současné době se medvědi vyskytují téměř pravidelně zejména v Moravskoslezských Beskydech. Výskyt medvědů v CHKO Beskydy je potvrzován každoročně, nejčastěji jde o mladé jedince, ale také medvědice s medvíďaty. I když důkazy o rozmnožování chybí, existují doklady o přezimování medvěda v Javorníkách a Beskydech např. v letech 1979, 1981.
Z Moravy je známo i několik případů, kdy se mladí jedinci zatoulali i daleko od beskydských hor např. do Jeseníků, na Českomoravskou vrchovinu, do Oderských vrchů či na Ostravsko.

Současné rozšíření medvěda hnědého v ČR (upraveno podle Červeného et al., 2005)